VÝROČÍ MAJÁKU 2013 - JSTE TO, CO JÍTE?

ÚVOD

Otázka dnes je proč vás tolik Maják zajímá?

• Je nás tady hodně...proč? Co za tím je?
• Nekřesťané - máte tady asi nějaké známé - zajímaví lidé, proč to tak je?
• Křesťané - na Majáku se mi líbí. Mám tam přátele, máme děti a všichni tam mají děti, na zámku je pěkně, líbí se mi hudba, kázání, dělá se víc než jenom, že by se chodilo v neděli do kostela a to se mi líbí. 
• Studenti - na clubu je sranda...někdy, jsou tam pěkné holky
• Křesťané - někdo se tady o mě konečně postará, někdo se o mě bude zajímat. 
• Jsou různé důvody, proč se lidé zajímají, ale jaký je ten skutečný důvod a to co musí být první, jinak to nikdy nebude fungovat, jinak Maják přestane být tím, čím je...všechny nás to přestane bavit. 

Co je skutečně za tím, proč existuje Maják?

• Jak dál, aby to pokračovalo?
• Mnohokrát se stalo - něco dobře začne...ale po čase to nějak vyšumí, přestane to fungovat, nebo se to změní. 
• v 15 máte nejlepší kamarádku...až do smrti...za dva roky...jak že se to jmenovala?
• začnete manželství - skvěle...po 5 letech vlastně nevíte proč jste spolu
• církev začne, jako skvělá věc, lidé, kterým o něco jde...a po čase...proč se vlastně snažit? 
• To o čem budeme dnes mluvit není nějaká vysoká matematika. Víte, že já umím jenom základní matematické funkce. Ale často jsou to ty úplně základní věci, které si potřebujeme připomínat, které nakonec způsobí to, že věci fungují, ale paradoxně nejsou nijak komplikované. 
• Jsou rozhodnutí v našem životě, na které padá prach
• Závazky, které už nejsou tolik aktuální, protože máme jiné. 
• Často to může být stejné úplně s těmi základními věcmi.

Hlavní myšlenka:

Jenom skrze oběť se můžeme posunout dopředu.

BIBLE

Žd 13:12 Proto také Ježíš trpěl venku za branou, aby posvětil lid svou vlastní krví. 13 Vyjděme tedy k němu ven za stany a nesme jeho potupu, 14 neboť zde nemáme trvalé město, ale toužíme po tom budoucím. 15 Skrze něj neustále přinášejme Bohu oběť chvály, totiž ovoce rtů, vyznávajících jeho jméno. 16 Nezapomínejte ovšem na dobročinnost a štědrost, neboť takové oběti jsou Bohu příjemné. 

Ateisté a lidé, co si myslí, že s náboženstvím nemají nic společného?

• Když mluvím s lidmi, kteří nejsou křesťané, někdy říkají, když vy věřící lidé... Stejně i my to někdy používáme - věřící, nevěřící. Nevím jestli jste si všimli, ale já to schválně nepoužívám. Všichni v něco věříme. 
• Dnes je normální věřit, že Bůh neexistuje a je to tak rozšířené, že se to ani nepovažuje za víru, ale realita je taková, že to víra je. Nedá se to nijak dokázat. A tak jestli jste tady a nejste křesťané, to nic nemění na tom, že něčemu věříte. 
• Mnoho z nás má pocit méněcennosti - nejseme normální, protože jsme “věřící”. Těžko se nám potom s lidmi mluví, ale není důvod, jsme na tom úplně stejně. 

• Všichni něco uctíváme, všichni obětujeme - o tom mluví ten kus Bible. 
• křesťané i nekřesťané
• Stejně jako lidé mají problém, že něčemu věří, mnohem větší problém mají tady s tímto - uctívat? Já? nikdy...
• Představí si - starobylý chrám se sochou, kam příjdete, pokloníte se, zabijete ovci, přinesete květiny a to já nedělám. 
• Ale uctívat něco - to znamená, že něčemu, co je středem pozornosti, představivosti, bez čeho život nedává smysl, co nám dává naději, něco o čem sníte. Tomu přinášíme obětujeme - dáváte tomu čas, energii, peníze, manželství, děti, svědomí.
• zpěváci - některé vaše 15 leté dcery jsou schopné mluvit o zpěvácích, skupinách několik hodin, ví o nich všechno, neví kdy máte vy narozeniny, ale ví kdy se narodili oni, znají jejich číslo bot, značku zubního kartáčku. 
• sportovci - pro některé. 
• představte si že vaši představivost, vaše sny se točí kolem peněz. Začnete obětovat, čas, abyste je vydělali, svědomí - ve chvílích, kdy bude mít možnost si vydělat jinak než úplně legálně, svoje zdraví, svoji rodinu...
• svoboda a možnost dělat si, co chci - všechno co mě omezuje - rodiče, vztahy s lidmi, kteří to se mnou myslí dobře a chtějí mi pomoc od dělaní hloupých rozhodnutí.
• manželství - vašim snem, smyslem je se oženit, vdát - jakmile to chodí a řekne ano...jdete do toho, ať to stojí, co to stojí. 
• pohodlí, hodné a poslušné děti, sport, krása, úspěch, moc, vzdělání...
• Každý z nás má něco, pro co žijeme, co dává životu smysl, pro co žijeme, čemu se obětujeme. 
• Být křesťan znamená říct, že tím prvním, tím kdo je středem pozornosti a představivosti, bez koho si život neumíme představit je Bůh. To znamená být křesťan.

Proč vlastně?

• Většina křesťanů má s tímto problém. Když se jich zeptám. O čem sníte, čemu věnujete pozornost, bez čeho si neumíte život představit? Málokdo řekne...Ježíš. 
• Co s tím? Je možné s tím něco dělat? Nebo je to prostě tak, jednou si dole a jednou nahoře? 

• Pohled na realitu - všechno ostatní nás zklame - nemáme trvalé místo, ale čekáme něco lepšího. 

• Jaká je realita? Potřebujeme poznat skutečnost...
• ať dáte svůj život čemukoliv, nikdy vám to nepřinese, to co od toho čekáte. Vždycky o to příjdete...někdy dřív, někdy později. 
• peníze - můžete o ně přijít příští týden
• rodina - děti se nemusí rozhodnout jít směrem, který jste vy pro ně vybrali
• manželství - se nemusí povést
• krása - v 60 už ani plastičtí chirurgové některé věci neopraví
• svoboda - zamilujete se 
• intelekt - Alzhaimr je svinstvo
• nakonec všichni o všechno příjdeme. To je to o čem mluví ten text. Nemůžeme tady mít trvalé místo. Jenom to, co je věčné, má smysl.

• Skutečně, osobně prožít, kdo je Ježíš a co pro mě udělal. 
• Jenom když pochopíme skutečně osobně Ježíšův příběh, můžeme pro Něj žít. V. 12 - Ježíš trpěl, aby nás zachránil. 
• Jenom když uvidíme Boha, který poslal svého syna, aby nás zachránil, tehdy pro něj můžeme začít skutečně žít. Bůh, který ne jenom slíbil, že nás zachrání, ale také to udělal...je to hotové, On už dokázal, že mu na nás záleží. 
• Zároveň vidím sám sebe, jako toho, kdo si sám nemůže pomoc - jsem horší, než si myslím. Já jsem se v životě rozhodl, že chci žít bez Boha, že ho nepotřebuju, že jsem chytřejší než On a že mi za to nestojí pro Něj žít. 
• A On přesto, že tyto věci věděl, přesto Ježíše poslal, aby za mě zemřel. 
• Dnes potřebujeme vidět Ježíše a to, co pro nás udělal...jinak se nemůžeme změnit, nic se v našem životě nezmění.
• Potřebujeme, aby tohle se stalo moji nadějí v životě, to pro co žiju, bez čeho si neumím svůj život představit, co je středem mojí pozornosti, co uchvátí naši představivost. 

Jste to co jíte?

• Televizní pořad - Jste to, co jíte. Jestli jíte špatně, je pravděpodobné, že se to nějak projeví - zdraví, ucpete tobogán...znáte to. 
• Stejná myšlenka je i tady. To co uctíváme, pro co žijeme, co uchvátilo naši představivost, tomu se začneme podobat. 
• zpěváci a fanoušci - trička, stejné vlasy, všichni chtějí být jako On...nikdy nebudou
• sportovci - snová kariéra profesionálho hráče, pro většinu jenom ten dres
• peníze - váš život to začne odrážet - začnete se pro to obětovat. 
• krása - obětujete peníze, čas, zdraví. Šance je, že budete krásní, pro některé z nás to není tak úplně možné...
• Stejně Ježíš - On se nechal obětovat za městem, vy běžte za ním, přinášejte oběť Bohu, i lidem - jiným způsobem - jestli se stal středem vaší pozornosti, smyslsem vašeho života, budete vypadat jako on. 

Hlavní myšlenka:

Jenom skrze oběť se můžeme posunout dopředu.

Jak takový život vypadá?

• mluvit - chvála
• Kluk pozná holku a nemůže o ní přestat mluvit. Je to super, hlavně když vy nikoho nemáte a nebo je to prostě otravné. Nebo má někdo nějaké hoby - přijdete na návštěvu a povídá vám o tom, jaké ponožky nosil Karel IV. nebo kolik tisíc druhů ptáků a jak se každý z nich jmenuje. 
• jestli je něco pro vás důležité - mluvíte o tom. 
• Je součást našich rozhovorů, našeho přemýšlení - když přemýšlím o svém životě, o tom co mám - děkuju jemu za to a nebo mě to vůbec nenapadne? To znamená někoho chválit - minulý týden mi volal jeden můj přítel, aby mi poděkoval za práci, kterou dělám. To je přesně ono...děláme tohle?
• Stejné je to potom v našich rozhovorech s přáteli, kteří nejsou křesťané - nemusím vytvářet nějaké umělé důvody pro rozhovor o Bohu. On je součást všeho...stačí mluvit o svém životě a musím mluvit o Bohu. 
• církev a pomoc druhým
• nezapomínejte na dobročinnost a štědrost
• Když mluvíme o Majáku - proč lidi přitahuje - myslím, že je to právě tohle. Našli jste někoho, kdo se zajímal, kdo pomohl, našli jste místo kam můžete patřit, přátele. 
• Ale v určité chvíli musí nastat změna v myšlení. Maják začal s tím, že lidé rozuměli tomu, že jenom skrze oběť se můžeme posunout dopředu a jestli má Maják pokračovat dál, musí to být dál hlavní věcí, které rozumíme. Nemůžeme si dovolit, abyste tomu nerozuměli. Ve chvíli, kdy začne přibývat lidí, kteří jsou součástí Majáku, protože je jim tady dobře, protože se o ně někdo stará, protože jim někdo nabídne přátelství...za chvíli to přestane fugnovat, protože nebude dost lidí, kteří by byli ochotní přinášet tyhle oběti. Tohle nemůžeme dovolit. Maják není pro každého, ale je pro všechny, kteří se společně s námi chtějí podílet na tom, aby lidé, kteří neznají Ježíše ho mohli poznat a jsou ochotní se tomu obětovat, tak jako se On obětoval pro nás. Navíc...tehdy to funguje i pro mě
• např. budování vztahů - chci aby se o mě někdo postaral. Ale tak to nikdy nefunguje. Mám spoustu přátel a důvod je ten, protože jsem se v životě rozhodl, že budu já s lidmi vztahy budovat, kdybych čekal, kdo za mnou příjde, tak se asi nikdy nedočkám. Kvůli tomu, co dělám se mi lidi vyhýbají...kromě toho, když něco potřebují. Ale ve chvíli kdy jsem se rozhodl, že já budu aktivně budovat vztahy s lidmi, kvůli nim, zjistil jsem, že mám spoustu přátel. 
• čas, energie, emoce, peníze
• Je rozdíl mezi podnikatelem, živnostníkem, člověkem, který dělá na sebe a zaměstnancem. Zaměstnanci může být a většinou je celkem jedno, jak se daří firmě, důležité je, aby udělal práci, kterou má a jde domů. Podnikatel, živnostník je na tom jinak. Ten investoval svoje peníze, svůj čas, emoce, energii do toho, aby vybudoval firmu, nikdy nepřestane na ni myslet, nikdy nepřestane pracovat...je jeho, patří mu. 
• Oběť má vždycky konkrétní podobu - čas, peníze, energie, emoce. Něco konkrétního. Ale spolu s tím investuji svoje srdce, stávám se vlastníkem. A o to jde. Když obětujeme pro Ježíše, pro církev, stáváme se vlastníky.
• Pokud nic neobětujeme - je nám to celkem jedno. 
• místo, abychom usilovali o změnu, kritizujeme chyby
• místo, abychom se starali o lidi, čekáme až se o nás někdo postará
• Jestli máte pocit, že jste od Majáku vzdálení, vidíte pořád jenom problémy, je velice pravděpodobné, že tady je problém - nepatří vám to, protože jste nic neobětovali. 

Mnohem větší cíl

• Věřím, že Bůh má pro každého z nás připraveno mnohem víc, než jenom já, moje rodina, moji přátelé. Že jsou před námi obrovské možnosti, jak přiblížit Ježíše lidem v celém Vsetíně, Olomouci, Brumově, v celé naší zemi. Lidé říkají, že v ČR je to blbé, protože je tu málo křesťanů...možná, ale za to je tady mnohem víc možností. To se může uskutečnit jenom tehdy pokud rozumíme, že...

Hlavní myšlenka:

Jenom skrze oběť se můžeme posunout dopředu.

CO S TÍM

Nekřesťané

• pro co žijete? Jaký je smysl vašeho života? Čemu se obětujete? V čem máte naději? A přemýšleli jste někdy o tom, jaký to má smysl?
• Věřím, že někteří jste tu informaci o Ježíši slyšeli tolikrát, ale nikdy jste neudělali rozhodnutí jít za Ním. Dneska je stejně dobrý den, jako kterýkoliv jiný proto, se pro Ježíše rozhodnout. Na co čekáte? Co vám brání? Nenechejte to být. Dnes může být den, kdy k vám Bůh mluví. Najděte dnes někoho, abyste s ním mohli mluvit. 

Křesťané - pro co se obětujete?

• pro co skutečně žijete? Problém Křesťanů je, že správná odpověď je vždycky Ježíš. Ale skutečnost často jiná. Přemýšleli jste o tom? O čem sníte? Co je vaše naděje? O kom mluvíte? Koho chválíte? Do čeho investujete svoje peníze a čas? Tohle jsou věci, které vám to jednoduše ukážou. 
• A znovu, jaký to má smysl?

Křesťané - čemu se podobáte?

• V 90. letech jsem nosil flanelovou košli, protože Curt Cobain nosil flanelovou košili, dokonce sem si nechal narůst dlouhé vlasy. 
• Komu se podobáte vy? Podobáte se Ježíši, tím jak žijete? Že jste ochotní jít za ním, obětovat se, tak jako se obětoval On?

Maják - co dál?

• Chceme být součástí toho mnohem většího cíle, na Vsetíně, v Olomouci, v Brumově...to je nějakých 130 000 lidí, kteří tady dnes nejsou. Jsou další města, jsou desítky tisíc lidí, kteří neslyšeli o Ježíši. To je před námi. 
• Chceme to dělat lépe - to také vyžaduje oběť. Chceme se učit, jak odpovídat lidem lépe na otázky, jak jim lépe sloužit, jak lépe vést skupiny, jak lépe pomáhat lidem, kteří mají problémy. To všechno se musíme učit, to všechno vyžaduje oběť. 
• Chci vás pozvat všechny - pojďte - i přes to, že vás to bude něco stát - bude to stát za to
• Pojďťe se věnovat konkrétním lidem, ukazovat jim na Ježíše, učit je o Něm. Je tady spousta mladých lidí, kteří to potřebují. Znamená to si je pozvat domů, mluvit s nimi, něco pro ně udělat. Znamená to, že nebudete mít tolik času pro sebe. 
• Pojďte se zapojit do skupin. Hledáme vedoucí skupin, kteří budou ochotní vést další lidi. 
• Máme kolem sebe přátele, kteří Ježíše hledají. Pojďte s nimi mluvit
• Máme tady Atletico, Angličtinu, Club, Klubko, pořádáme různé akce...jako je tahle...to někdo musí dělat. 
• Pojďte do toho s náma...bude to něco stát, ale jak říkal náš ředitel Karel Taschner...co nic nestojí...za nic nestojí. 

Hlavní myšlenka:

Jenom skrze oběť se můžeme posunout dopředu.

ZÁVĚR

• Nevíme, co je před náma, ale když se podíváte 7 let zpátky, čekali byste tohle? Já si pořád pamatuju, když jsme byli ve věžáku a bylo nás tam 30 i s dětma v neděli a bylo to roztomilé a příjemné. Kde budeme za 3 roky? Nevím, ale těším se na to, vím, že na tom musím pracovat. Pojďte pracovat taky. 

STARÉ PŘÍBĚHY V MODERNÍ DOBĚ - JOB

ÚVOD

Už jste někdy dostali Jobovku?

Je zajímavé, na co jsou dnes lidé schopní si ztěžovat a považovat za utrpení a trápení. 

• když ráno není v lednici studené mléko
• studenti ve škole mají hroznou učitelku, nebo se jim vybije telefon. 
• nemají v obchodě chleba, který jsem si chtěl koupit

Ale pak přijdou ty skutečné Jobovky

• někdo onemocní, umře
• přijdu o práci, vyhodí vás ze školy
• podvedou vás a přijdete skoro o všechno
• nemůžete mít děti

Děláme všechno proto, abychom se vyhnuli utrpení a problémům

• neriskujeme…většinou. Snažíme se žít opatrně a rozvážně
• děláme školení bezpečnosti práce 
• pojišťujeme se
• chodíme na pravidelné prohlídky k zubaři…k doktorovi…někteří
• spoříme na horší časy

Děláme všechno proto, abychom se vyhli utrpení a to je určitě dobře, ale realita je taková, že nás to všechny potká v životě...v nějaké podobě. A co budeme dělat potom?

Největší problém

Problém utrpení je jedním z největších problémů, který lidé s křesťanstvím mají a je to jedno jestli jsou křesťané, nebo ne. 

Základní problém zní: Dobrý Bůh nemůže existovat, protože existuje utrpení. Buď na obecné rovině - podívejte se do Afriky, jaké hrozné věci se tam dějí. Nebo na osobní - většinou mnohem horší - někdo mě zneužil, rodiče se rozvedli a my jsme neměli s čeho žít, jsem nemocný...proč?

Jsem přesvědčený, že stejný problém je to i pro křesťany. Ptám se lidí, proč jsou křesťané a mnoho z nich říká, že jsou křesťané, protože to funguje - modlil jsem se a Bůh mě uzdravil, našel jsem práci. Prostě - něco jsem potřeboval a Bůh to udělal...ono to funguje. 

Otázka je, co když to přestane fungovat?

• mám hroznou práci - už dlouho - modlím se za novou a nic. 
• manžel - pije, nestará se, nezajímá se o nás, modlím se...a nic
• máme málo peněz...už dlouho, modlíme se, šetříme a pořád tak tak žijeme
• jsem pořád svobodná...říkali mi, že s tím mám být spokojená...ale to nejde.
• ono to nefunguje...Bůh nefunguje...co teď?

Hlavní myšlenka:

Jenom když jsi úplně na dně, můžeš vidět základ. 

BIBLE

Kdo byl Job?

Jb 1:1 V zemi Úc žil muž jménem Job. Ten muž byl bezúhonný a poctivý, bohabojný a prostý všeho zla. 2 Měl sedm synů a tři dcery, 3 jeho stáda čítala 7 000 ovcí, 3 000 velbloudů, 500 párů dobytka a 500 oslic a také služebnictva měl velmi mnoho. Mezi všemi východními národy mu nebylo rovného.

Job byl extrémně bohatý a duchovní člověk. Nebylo mu rovného. Dokonce se modlil a přinášel oběti za svoje děti pokaždé, když uspořádali párty....pro jistotu, co kdyby. 

Jsme na tom velice podobně, jako Job i ti nejchudší z nás. 

• máme kde bydlet 
• máme tam teplo a většinou nemusíme nic dělat
• máme co jíst...dokonce to je jeden z hlavních zdravotních problémů. 
• Teplá voda vám teče ze zdi, aniž byste museli cokoliv udělat. 
• Musí vám v práci dát dovolenou...4 týdny?

Jsme duchovní lidé. Modlíme se. Někteří čteme Bibli, nebo dokonce studujeme. Chodíme do církve, jde nám o ni. Dokonce se na ni podílíme, jde nám o přátele, modlíme se za ně. 

Má to jeden problém - Když jsem na vrcholu, základy nejsou vidět.

Nejvyšší jsem byl jednou ve 35 patře. Měl jsem skvělý rozhled, viděl jsem mnohem dál, než všichni lidé tam dole. Problém je, že jsem ale nebyl vůbec schopný vidět základy a to na čem ten dům stojí. Stejné je to v životě, když máme všechno - nepotřebujeme se zabývat otázkami proč? 

• nemáme na to čas - chodíme do práce, baví nás to. Máme rodinu, takže když přijdete z práce je vždycky co dělat. 
• když máme trochu času, chceme něco dělat - koníčky, církev. 
• jedeme na dovolenou - rozptylujeme se - výlety, něco vidět, něco zažít. 
• Navíc je tolik věcí, které nás spolehlivě rozptýlí, kdybychom náhodou měli tendence si klást nějaké závažné otázky - nové auta, telefony, filmy, internet, televize...

Při tom všem jsme ještě duchovní lidé, nebo se snažíme být. Ale nemáme čas si klást nějaké hlubší otázky, nebo dokonce na ně hledat odpovědi. Nemáme čas skutečně číst Bibli, protože to je náročné...časově. Jestli čteme knihy, tak nějaké populárně psychologické - Do pátku bude váš manžel jiný...to zvládneme. Když jsme na vrcholu, základy nejsou vidět. 

Co se můžeme naučit od ďábla?

6 Jednoho dne, když synové Boží přišli, aby předstoupili před Hospodina, přišel s nimi i satan. 7 "Odkud jdeš?" zeptal se Hospodin satana. "Toulal jsem se po zemi sem a tam," odpověděl mu satan. 8 "A všiml sis mého služebníka Joba?" řekl mu na to Hospodin. "Na zemi mu není rovného - ten muž je bezúhonný a poctivý, bohabojný a prostý všeho zla." 9 "Copak Job ctí Boha zadarmo?" namítl satan Hospodinu. 10 "Copak jsi kolem něj, kolem jeho domu a kolem všeho, co má, nepostavil hradbu ze všech stran? Všemu, co dělá, žehnáš a jeho stáda se množí po kraji. 11 Zkus ale vztáhnout ruku a sáhnout mu na všechno, co má - uvidíš, že ti pak bude do očí zlořečit!"

Máme možnost nahlédnout za oponu toho, co se děje. Vidět něco, co Job nikdy neviděl a co ani v našich životech nevidíme. Je tady spousta zajímavých věcí na přemýšlení. Například ďábel, který si s Bohem povídá v nebi....

Ale přijde s jednou velice zajímavou myšlenkou: Proč vlastně Job poslouchá Boha? Není to proto, že se mu to vyplatí? Co kdyby ale přišel o všechno, co kdyby se dostal na úplné dno? co udělá?

Jaký je základ naší víry? Proč věříme Bohu a posloucháme ho? Moderní verze je, že věřím v Boha, protože to funguje. Slyšel jsem to mnohokrát, od mnoha lidí. Proč jste křesťané?

• modlil jsem se, když byl někdo nemocný a On se uzdravil.
• bylo mi špatně a Bůh mi pomohl
• byl jsme sám a Bůh mi byl blízko
• když poslouchám Boha...On mi požehná? Když s ním žiju, on se o mě postará? On se postará o moji rodinu? Nikdy mi nebude nic chybět? 

To jsou určitě důležité věci, ale co když to přestane fungovat? Job přišel o všechno. Pak přišly ty Jobovky...jedna za druhou. Zkrachovala ti firma, ukradli ti peníze, tvoje děti letěly soukromým tryskáčem do Vegas na párty a ten havaroval...všichni umřeli. Nakonec se ráno probudil s hroznou nemocí. 

Byl jsem nemocný...a pořád jsem nemocný. Pořád nemůžeme mít děti. Pořád mám hroznou práci, nebo žádnou práci. Děti si dělají, co chtějí a vidím jak jsou starší...kam jejich život směřuje a děsí mě to... modlím se a ono nic. Plánoval jsem si odpočinout, ale zase mi nedali volno v práci. Nedostal jsem se na školu, na kterou jsem chtěl jít. Vztah s rodičemi je čím dál tím horší - snažím se, vycházím jim vstříc, ale je to pořád horší.

To jsou chvíle, kdy vidím, na čem skutečně stojí moje víra. Tehdy poznám, jestli Boha využívám jenom proto, že z toho něco mám, nebo s ním skutečně žiju proto, že mi záleží na Něm samotném a i kdybych přišel o všechno Jeho nikdy neztratím. 

To jsou první 2 kapitoly. Následuje většina příběhu, kde za Jobem přijdou jeho přátele a snaží se mu pomoc. Ne moc úspěšně, ale to dnes nebudeme probírat. Nicméně, kdybyste chtěli vědět, jak se nechovat k lidem, kteří procházejí něčím těžkým, přečtěte si, co Jobovi přátelé říkají. 

Hlavní myšlenka:

Jenom když jsi úplně na dně, můžeš vidět základ. 

Skutečný Job

Jak můžeme vědět, že Bůh není sadista? My vidíme, něco, co Job nevidí, důvody, proč se mu to všechno přihodilo. Bylo to o tom, prozkoumat základ jeho víry. 

Ne na tom, že to funguje, ne na tom, co mu to přinese. Příběhy jsou důležité, abychom mohli vidět, jaký je Bůh, že může skutečně všechno a co všechno dělá. Stalo se vám někdy, že místo, aby vás ty příběhy povzbudily, tak vás naštvou? 

• někdo byl uzdravený...vy jste pořád nemocní?
• jak dal peníze do církve, když měl posledních 10 korun někdo mu dal a přežil. Vy jste dali peníze...a pak jste je neměli. 
• Modlil se za práci, našel ji...vy ji pořád nemáte. 
• jak se změnil manžel, je pozorný...váš manžel pořád není..a je to ještě horší. 

Jak v takových chvílích vědět, že se Bůh na mě nevykašlal?

Jb 42:1 Job na to Hospodinu řekl: 2 "Uznávám, že jsi všemocný a že nic nepřekazí tvé úmysly. 3 Ptal ses: ‚Kdo to zastírá mé záměry, a přitom nemá poznání?' Ano, mluvil jsem, o čem jsem neměl ponětí, o tajemstvích, jež jsou nad mé chápání. 4 Řekl jsi: ‚Poslouchej a já promluvím, budu se tě ptát a ty mě poučíš.' 5 Dosud jsem o tobě jen slýchal pověsti, teď tě však na vlastní oči spatřuji. 6 Proto se pokořuji - v prachu a popelu činím pokání!" 7 Když Hospodin domluvil tato slova k Jobovi, promluvil k Elifazovi Temanskému: "Hořím hněvem proti tobě a tvým dvěma přátelům, protože jste o mně nemluvili pravdivě jako můj služebník Job. 8 Proto si teď vezměte sedm býků a sedm beranů a jděte za mým služebníkem Jobem. Obětujte za sebe zápalnou oběť a můj služebník Job ať se za vás modlí. Jen proto, že dám na něj, vás hanebně nepotrestám. Nemluvili jste totiž o mně pravdivě jako můj služebník Job."

Máme tady příběh člověka, který nevinně trpí a nakonec se modlí za své přátele, aby jim Bůh odpustil. Job odkazuje na to, co se stalo o mnoho set let později, kdy Bůh přišel do historie, ale nenárokoval si úspěch. Když se modlil v zahradě večer před svojí smrtí, tak mu Bůh také neodpověděl, tak jak by si představoval. Žil dokonalý život a přesto trpěl. Trpěl kvůli nám, kteří jsme jeho hloupí přátelé a on se za nás modlí. Trpěl proto, abychom my ve svém utrpení nemuseli pochybovat o tom, že Bůh skutečně není sadista, ale že i když nikdy nebudeme rozumět smyslu našich utrpení, můžeme vědět, že mu na nás záleží.

CO S TÍM?

Zkoumejte základy

Kdy jste se naposledy ptali na otázky ohledně základu vaší víry? Proč vlastně věřím v Boha? Je hledání Boha součástí vašeho života? Jediná věc, kterou můžeme udělat v životě, abychom se aspoň trochu připravili na utrpení v životě je, že budeme mít jistotu o základu svojí víry a jestli je pro nás jednoduché se nechat od toho rozptýlit, protože většina z nás žijeme na vrcholu, musíme vyvíjet úsilí, abychom základy mohli pořádně prozkoumat. Přijdou chvíle, kdy je uvidíme skutečně zblízka, ale to bude pozdě, abychom s tím mohli něco dělat. Máte pravidelně čas na to, abyste se setkali s Bohem a ptali se ho na to, co si myslí o vašem životě?

Když by se vás někdo zeptal, proč věříte v Boha, proč jste ochotní se pro Něj obětovat, jaká je vaše odpověď? 

• Je to proto, že to funguje a nakonec je to pro vás výhodné?
• Nebo je to proto, co Bůh pro nás udělal a protože víme, že díky tomu, už máme všechno, co potřebujeme?

Co děláte, když se objeví něco těžkého?

Utíkáte od Boha

• Obviňujete ho z nespravedlnosti, nemluvíte s Ním, jste na Něj naštvaní, začnete si žít život po svém.
• Hledáte rychlé řešení problémů - v alkoholu, pornografii, jídle, práci...

Utíkáte k Bohu

• Neznamená to, ale ignorovat svoje emoce. Někdy se bavíte s lidmi, kteří procházejí extrémně těžkým obdobím, ale vůbec o tom nemluví, nepřipouštějí, že něco není v pořádku, jakoby se to nesmělo. 
• Bůh zvládne naše emoce, naše stížnosti, naše otázky, naše problémy, naše zklamání...to co je důležité je, jestli s těmito problémy přijdeme k němu, nebo ne. Tady je jedna z Jobových reakcí na celou situaci:

Job 3:20 K čemu je dáno světlo ubohým a život zatrpklým; 21 těm, kteří na smrt marně čekají, ač ji hledají víc než poklady; 22 těm, kteří jásají radostí, jakmile hrobu dosáhli? 23 K čemu je to člověku, jenž cestu nevidí a jehož Bůh ze všech stran obklíčil? 24 Mým denním chlebem je teď jen sténání, můj nářek proudí jako potoky. 25 Stalo se mi to, čeho jsem se bál, potkalo mě to, z čeho jsem měl strach! 26 Nemám pokoj, nemám klid, nemám odpočinutí. Přišlo trápení."

Hlavní myšlenka:

Jenom když jsi úplně na dně, můžeš vidět základ. 

STARÉ PŘÍBĚHY V NOVÉ DOBĚ - JIZVY - GEN 3

ÚVOD

Všichni máme jizvy. Některé jsme si způsobili sami, některé nám způsobili jiní lidé. Stejně si neseme vnitřní zranění. Na první pohled nejsou vidět, ale víme, že tam jsou. 

Jak to ale zapadá do našeho příběhu? Minule jsme skončili s tím, že všechno bylo dokonalé? A jaké je řešení tady těch problémů? 

Problém je, že nebudeme schopní najít řešení, když dobře neznáme problém, nemůžeme ani najít řešení. 

Existuje mnoho příruček na řešení problémů

• manželství - příručky jak lépe komunikovat, jak zlepšit sexuální techniku
• finance - jak udělat rozpočet
• čas - jak si lépe organizovat čas
• děti - je potřeba přísnější výchova, nebo méně přísná výchova, nebo žádná výchova
• práce - jak najít jinou práci, nebo aspoň nějakou práci. 

Problém je, že jeslti tohle je problém, jaktože při množství příruček jsme ještě nenašli řešení?

Hlavní myšlenka:

Když se postavíme proti Bohu, zanechá to v nás jizvy.

BIBLE

Kde je problém?

Gen 3:4 Na to had ženě řekl: "Určitě nezemřete! 5 Bůh ale ví, že jakmile pojíte z toho stromu, otevřou se vám oči a budete jako Bůh: budete znát dobro i zlo."

Základní problém o kterém Bible mluví, je ve vztahu k Bohu. My jsme si řekli, že ho nepotřebujeme, že si budeme dělat věci po svém, že tomu rozumíme líp...a to v nás způsobilo hlubokou ránu. 

Nestačí nám to, co máme ale chceme víc. Přestože nás Bůh stvořil, jako svůj obraz, nám to nestačilo, chtěli jsme být jako On. A tato touha mít víc je jedním z nejčastějších důvodů našeho hříchu. 

• manželství - nevzniká tolik konfliktů v našich manželstvích, právě kvůli tomu, kdo bude mít víc. V sobotu pojedeme k našim, mě se nechce, ale pojedeme. Já si chci koupit novou bundu, ale koupil sis před půl rokem, to nevadí, já potřebuju novou. Já se chci dívat na fotbal, já na ordinaci...kdo bude mít víc? 
• studenti - já chci lepší známku - tak to opíšu. Já chci víc volnosti, než mi rodiče dávají, tak si ji vezmu, aniž by o tom věděli. 
• peníze - já chci víc peněz, tak když je možnost si vydělat bokem, nebo si vzít něco, co mi nepatří

Já chci víc. Tím, že chci víc a chci víc za každou cenu, jsme ochotní to udělat i za cenu toho, že dáme Boha stranou. A proto každý hřích je stejně závažný a naprosto závažný. Není to maličkost, omyl, chyba...je to revoluce, svržení krále. Je to ten největší problém, říkáme, já a ne ty.  

Hlavní myšlenka:

Když se postavíme proti Bohu, zanechá to v nás jizvy.

Reakce

Gen 3:10 Ten odpověděl: "Slyšel jsem v zahradě tvůj hlas a dostal jsem strach, protože jsem nahý. Proto jsem se skryl." 11 "Kdo ti řekl, že jsi nahý?" tázal se Bůh. "Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?"

Jaká byla reakce lidí na to, co se stalo? Zajímavé je, že reakce jsou pořád stejné a vůbec situaci nepomohli, ale situaci zhoršili. Stalo se vám někdy, že jste si spálili ruku a když jste si ji chtěli schladit, tak jste pustili horkou vodu? Znáte ten pocit? Místo, aby to bylo lepší, je to mnohem horší. Stejná věc se děje i v našem příběhu.

Skrývat se

První věc, kterou lidé dělají je, že se skrývají. Před sebou navzájem a před Bohem. To nikdy nepomůže. Kdysi jsme malovali byt. Problém byl, že už ho několikrát před námi malovali a bylo tam několik vrstev. Zeď se začala loupat, ale říkal jsme si, že to zamalujem. Dopadlo to tak, že jsme museli zeď oškrábat a namalovat znovu. Nemá smysl věci zakrývat a přesto je to jedna z nejčastějších reakcí. 

• v církvi - tváříme se, že všechno je v pořádku. Když se nás někdo zeptá v rozhovoru, jak se máme, tak mlžíme. Vyhýbáme se lidem u kterých víte, že se vás zeptají. 
• Manželství - jsou prostě věci o kterých se u vás doma nemluví. Pohádali jste se, ale prostě to zametete pod koberec a necháte být. 
• Přátelé - máte přátele, ale nenecháte je skutečně vidět, kdo jste. Vždycky jim ukážete jenom kousek ze svého života, aby náhodou neviděli, co schováváte. 

Obviňování

Druhá reakce je obviňování. Když čtu tento příběh, nemůžu se nesmát, jak si lidé přehazují vinu a nakonec to skončí u hada. Já nic, já muzikant. 

Je to pořád stejné

• manželství - naštvete se a říkáte si, že za to může ona, kdyby nebyla tak protivná, tak by se to nikdy nestalo. Nebo kdyby si ztišil tu televizi, tak by mě to tolik nevytočilo. Já jsem naštvaný, ale může za to někdo jiný, není to moje chyba.
• Studenti - rodiče můžou za všechno a proto se k nim můžu chovat hrozně. Oni jsou úplně blbí, oni tomu nerozumí, oni mi nic nedovolí, tak budu protivný a svedeme to na hormony.
• Okolnosti - já jsem to nechtěl ukrást, ale nechat taklhle ležet peněženku bez dozoru. Já jsem jenom využil příležitost. 
• Já jsem se nechtěl opít, ale když tam byli ti známí, oni za to můžou

Děláme to pořád a vůbec to nepomáhá, je to, jako když si nalejete na spálenou ruku horkou vodu. 

Kletba

Poslední věc, která se stala je, že Bůh proklel dobré věci, které dal lidem. Pro ženy to byly děti a vztah k mužům a pro muže práce. A s tím musíme počítat. Vztahy nebudou nikdy jednoduché, nebudou fungovat automaticky. Práce bude vždycky problém i ta nejlepší. To jsou ty jizvy - šáhli jsme si na plotnu a splálili se a teď si neseme následky. Reakce jsou vždycky stejné, důsledky jsou taky stejné.

Vztah k Bohu a evangelium

Kde je tedy problém? Možná pomůže se podívat nejdřív na některé globální problémy. 

• Lidé umírají na nemoci, se kterými já ani nejdu k doktorovi. Proč? Ne proto, že by neexistovaly léky, ale protože bychom se museli obětovat zaplatit to. 
• Lidé nemají dostatek pitné vody a jídla. Proč, když poprvé v historii na západě obezita zabila víc lidí než hlad? 

Řešíme problémy v manželství, s dětmi, financemi, časem, prací, ve škole, ale co když to nejsou ty hlavní problémy, které musíme řešit? Co když řešíme úplně špatné věci?

Co když problém není v těch věcech kolem, ale ve mě?

To je náš problém, jako lidé máme ránu, která nás nakonec zabije, když s ní nic neuděláme. Když se člověk stane křesťanem, dovolí Bohu, aby tuto ránu začal uzdravovat. Už nám nehrozí smrt, ale pořád máme jizvu, kterou cítíme a která působí problémy. Naše sobectví, touha si vládnout sám, touha být první a sám sobě Bohem, tam pořád je a působí problémy. 

Gen 3:15 Rozpoutám také nepřátelství mezi tebou a ženou i mezi tvým a jejím potomkem. On ti rozdrtí hlavu a ty mu rozdrtíš patu."

Řešení toho největšího problému bylo jedině takové, že Bůh sám přišel mezi nás a nechal si udělat jizvy. Nechal si udělat ránu, která ho zabila, abychom my mohli přežít. Nechal se zabít, aby nás mohl uzdravit. Jedině u Něho je řešení. Nemůžeme vidět Ježíše, jako toho, kdo nás zachránil a pak nás poslal a řekl: “tak a snaž se.” My ho potřebujeme každý den. 

Moje rána se hojí jenom tehdy, když jsem s ním. Jednou, až se s Ním potkám tváří v tvář, všechny rány zmizí, ale dokud jsme tady. Je to pořád tak, že jenom s Ním se můžu uzdravovat. 

Hlavní myšlenka:

Když se postavíme proti Bohu, zanechá to v nás jizvy.

CO S TÍM?

Otevřenost

Přirozená reakce na hřích - schovávat se a obviňovat, vymlouvat se, ale tohle dělá věci mnohem horší. Bůh ovšem vynáší věci na světlo. Můžete to udělat dobrovolně, nebo čekat až to někde praskne. 

• Co kdyby se součástí našeho života stala radikální otevřenost, že budeme mluvit s lidmi o svých problémech. 
• Co kdybychom zase začali vyznávat své hříchy Bohu. Přiznali, co jsme dělali špatně a že nás to mrzí. 
• Misto, abychom obviňovali ostatní, budeme se omlouvat. 

Práce na vztazích

Počítáme s tím, že abychom měli dobré vztahy, vyžaduje to práci? Manželství, ale i ostatní vztahy. Co kdybychom naplánovali dovolenou tak, aby se líbila všem členům naší rodiny? Vybojovali si pravidelně čas, abychom mohli skutečně osobně mluvit o svých životech s našim partnerem. 

Problém vztahu s Bohem

Jenom ve chvíli, kdy je Bůh každodenní součástí našeho života se budeme uzdravovat. Jinak na to budeme sami a to nikdy nezvládneme. Já nezvládám žít svůj život sám. Proto potřebuju brzy ráno vstát, abych se mohl modlit a číst Bibli a setkat se s Bohem, protože jenom On mě může změnit. Máte to také tak, nebo spoléháte na to, že to nějak půjde?

Hlavní myšlenka:
Když se postavíme proti Bohu, zanechá to v nás jizvy.

STARÉ PŘÍBĚHY V NOVÉ DOBĚ - SYSTÉM - GEN 1,2

ÚVOD

Když se dívám zpátky na svůj život, třeba 10 let zpátky, na věci, které jsem dělal a kterým jsem věřil, říkám si...to jsem byl ale idiot. Předpokládám, že když se za 10 let podívám zpátky na dnešek budu si myslet něco podobného. Doufám, že to nebude tak hrozné, ale pořád. 

Důvod pro optimismus mi dává to, že jsem se naučil, že je potřeba se celý život učit. 

• když vidím, že dělá někdo dobře práci, kterou dělám
• když vidím dobré manželství
• když vidím člověk, který toho hodně v životě stihne
• rodinu, která dobře vychovává svoje děti. 

Otázka je, čím to je? Je to štěstí? Nějaký specilní talent? Něco úplně jiného? Co když náš vesmír funguje podle určitých zásad, určitého systému a řádu a lidé, které v životě obdivujeme, tyto zásady objevili a žijí podle nich? 

Co když je to, jako byste sekali dřevo. Můžete to dělat správně, postavíte kus dřeva na špalek a sekáte ho podle letokruhů. Stojí to nějakou námahu, ale jde to. Co by se ale stalo ve chvíli, kdybyste ho chtěli sekat napříč letokruhů? Asi byste ho nakonec přesekli, ale nadřeli byste se mnohem víc. 

Hlavní myšlenka:

Bůh stvořil svět, dal mu řád a naplnil ho životem. Smysl našeho života je stejný.  

BIBLE

Bůh stvořil svět - Gn 1:1 Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi.

Celý příběh začíná tím..je tady Bůh a nic jiného, žádná konkurence, žádné omezení. Nikdo nestojí proti němu, nikdo s ním nebojuje. Jedním z hlavních problémů, který dnes lidé mají s Bohem je, že kdyby existoval Bůh, tak to pro nás znamená ohromné omezení, znamená to, že skutečně nejsem hlavní hrdina svého příběhu, že je tady někdo jiný. Ale my si stojíme za tím, že máme a chceme mít svobodnou vůli a je nespravedlivé a nepřípustné, aby nás někdo omezoval. 

Ale co Jeho svobodná vůle? Je to hrozně nepopulární myšlenka, ale Bůh má taky svobodnou vůli, on si může dělat co chce, on stvořil vesmír, jak on chtěl, s pravidly a zákonitostmi tak, jak je On vymyslel. To nás staví na správné místo, my na začátku příběhu ani nejsme. 

To, že vůbec žiju, že jsem se dnes probudil...proto jsem nic neudělal, to jsem dostal. Tohle začne být aktuální ve chvíli, kdy se někdo ráno neprobudí. Je to smutné, je to těžké, zažil jsem to. Ale není to nespravedlivé. 

To že máme práci, dům, peníze, dost jídla...to jsme dostali. Každý dostal jinak, ale to není nespravedlivé...o tom my nerozhodujeme. 

To že můžeme mít přátele, církev, rodinu...to jsme všechno dostali. 

Neexistuje nic, co bychom měli, aniž bychom to od něj dostali. Bydlíme už ve 3 bytě a ani jeden nebyl náš. Zařídili jsme si všechny a některé jsme i opravovali. Po čase ale přestanete vnímat, že to není vaše. Po čase vytvoříte domov a máte pocit, že je to vaše....a pak se stěhujete. Stejné je to s náma tady na zemi, přestože máme pocit, že je to naše, není. 

Dal světu řád a naplnil ho životem. 

Nejprve stvořil Bůh beztvarou zemi a tu potom formoval. První tři dny vytvářel prostředí a druhé 3 dny toto prostředí naplnil životem. Bůh vytváří z chaosu řád a v tomto řádu může existovat život. 

Je zajímavé se zamyslet nad 3 věcmi zmíněnými v 1. a 2. kapitole z tohoto pohledu. 

Práce

Práce dává našemu životu řád. Mám několik přátel, kteří práci neměli a čekali byste, že toho stihnou mnohem víc. Problém byl, že to tak vůbec nebylo. Byli tak rozvaření a mnohem méně výkonní, než lidé, kteří museli chodit do práce. Ve chvíli, kdy musíte ráno vstát, někam jít, něco dělat. To dává vašemu životu určitý řád, který potřebujeme. Práce není jenom o tom, kolik vydělám, ale také o tom mít v životě řád. 

Zajímavý je následující výtah z článku o situaci v Řecku: 

Vliv nezaměstnansoti v Řecku - Mezi nejzávažnější onemocnění, jejichž výskyt v Řecku výrazně roste, patří deprese, bezesporu největším varováním je ale rostoucí počet sebevražd. Podle řeckého ministerstva veřejného pořádku došlo mezi lety 2009 a 2011 k 37% nárůstu počtu dobrovolných odchodů ze světa. Odborníci z oblasti veřejného zdravotnictví ale upozorňují, že jsou tyto statistiky zkreslené. Dle jejich názoru jsou kupříkladu právě oficiální počty případů sebevražd pouze zlomkem skutečných hodnot.

Odpočinek

Bůh vytvořil systém - 6 plus 1 a dal nám úžasný dar, možnost nic nedělat. Přesto pro mnoho lidí to vnímá jako omezení. A právě jeden z problémů, který lidé mají s tím jeden den odpočívat je chaos a neorganizovanost. Je tady ten jeden den, který máme vždycky v záloze, když nás něco tlačí. Ale kdybychom to respektovali, pomůže nám to vytvořit v životě řád. 

Manželství

Nevím jestli jste se na manželství takto někdy dívali, ale zkuste se mnou přemýšlet. Zítra jedu do Olomouce a mnohem radši budu bydlet u lidí manželů, než u svobodných...protože se bojím. Pamatuju si na to, jaké to bylo být svobodný. Na to, aby člověk mohl vstoupit do manželství musí být připravený, samostatný.

• Je třeba mít práci, být schopný se postarat o rodinu, zajistit je. 
• Musím být schopný sehnat bydlení. 
• Musím být schopný vést rodinu. 

Musím mít v životě určitý pořádek.

Bůh stvořil vesmír s určitým řádem, jako určitý systém a přináší ho i do mého života. 

Narážíme na to, kdo je hlavní hrdina

Máme obrovský problém, když nám někdo jiný říká, co bychom měli dělat a bude hůř. Žijeme s tím, že jsme hlavní hrdinové svého příběhu, ale Bible jasně mluví o tom, že to tak není. Že je někdo jiný, kdo vymyslel tento příběh, kdo určil pravidla. A pro mnoho z nás je otázka, jestli můžeme věřit autorovi příběhu, že to s náma myslí dobře. Proč pravidla? Proč řád? Proč jakýsi systém? Jak můžeme vědět, že Bůh je dobrý a že mu o nás jde? 

V Bibli je ještě jinká kniha, která začíná - na začátku. Je to Janovo evangelium, které začíná tím, že mluví o Bohu, který se stal jedním z nás. Bůh se stal člověkem, ten který to všechno vytvořil, tak se stal jedním z nás. Ten, kterému stačilo promluvit a vznikl vesmír, se stal jedním z nás. On sám se přizpůsobil řádu, který sám vytvořil a to až do takového extrému, že se nechal zabít, protože to byla jediná možnost, jak nás zachránit a dokázat nám, že mu na nás záleží. 

Ve chvíli, kdy budete mít dělat rozhodnutí a budete mít pochybnost, jestli má smysl žít podle řádu, který Bůh dal do našeho vesmíru, vzpomeňte si na to, že i Bůh se podřídil řádu, kvůli nám.

CO S TÍM?

Gen 1:26 Tehdy Bůh řekl: "Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby! Ať panují nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem, nade vší zemí i nad veškerou havětí lezoucí po zemi."

Smysl mého života je stejný 

Bůh vytvořil lidi, jako svůj obraz, jako své reprezentanty, představitele, pokračovatele, toho, co dělal. Bůh vytvořil z chaosu řád a ten naplnil životem, náš úkol je stejný. 

Práce

Mnoho lidí chodí každý den do práce a ptá se, jaký to má vůbec smysl? Bůh dal lidem práci, jako něco dobrého, co přináší řád do jejich života a v čem jsou také pokračovatelé toho, co Bůh dělá. Smysl práce je vytvářet s chaosu řád a dávat tak prostor životu. 

• stavitel - vezme materiál a vytvoří z něho prostor, kde mohou lidé žít.
• manažer - vezme neorganizované lidi, dá jim řád, vytvoří pro ně práci a tím, že jim dá práci, pomůže vytvořit řád v jejich životech
• doktor - pomáhá obnovovat řád
• maminka - nejméně ceněno, ale je to tam nádherně vidět. Narodí se vám malé dítě a nemá žádný řád, jenom chaos. Žádné dávání, jenom braní. Úloha rodičů je dát mu řád, vychovat ho, takovým způsobem, aby jednou bylo samostatné a mohlo dávat a ne brát. 

To je podstata naší práce, v tom je práce svatá, v tom práce kopíruje, to co dělal Bůh. Jaký je můj postoj vnímám práci, jako svoje poslání, něco důležitého? Dnes už si tolik nestěžujeme na práci, kvůli ekonomické krizi. Jsme ale rádi, že můžeme něco dělat a tím, že pracujeme, můžeme přispět k tomu, co Bůh dělá?

Manželství, domov a vedení rodiny

Co je smysl vedení rodiny? Vytvářet řád ve kterém potom může být život.  To udělal Bůh a to je manželství a rodina. 

• Má váš rodinný život řád?
• Plánujete společně - co kdy budete dělat, kdy budete trávit spolu čas, kdy pojedete na dovolenou. 
• Máte plán, jak budete vychovávat děti? Aby to každý nedělal jinak. 
• Jak se společně pravidelně potkáváte, jako manželé, abyste mohli mluvit. 

Studenti 

A ještě něco pro naše studenty, naučite se žít, vytvářet si řád? Nebo budete žít v chaosu? Naučili jste se něco vytvářet a nebo pořád jenom čekáte, co kdo udělá pro vás?

• Co vaše studium - je to něco, co má řád? Nebo je to chaos? 
• Naučili jste se učit?
• Neurčuje váš život místo toho, abyste se učili něco vytvářet a přinášet ostatním, to kolik času strávíte u počítače? 
• Respektujete řád v tom, že když budete chodit spát ve 2 ráno, tak se vám v neděli bude těžko vstávat na 9:30?

Hlavní myšlenka:

Bůh stvořil svět, dal mu řád a naplnil ho životem. Smysl našeho života je stejný.  

ZÁVĚR

Co se stane, když budete chtít popřít gravitaci? Když bude mezi náma někdo pobíhat s tím, že umí lítat, tak zavoláme docenta Chocholouška, aby to vyřešil. Co když to skutečně funguje stejně i ve všem ostatním? A když to nebudeme respektovat, bude problém? My jsme nevytvořili tento vesmír, nedali jsme mu pravidla a ani je nemůžeme měnit.  Co když, abychom se mohli posunout v životě dál, potřebujeme začít respektovat řád, který Bůh vytvořil? Jinak náš život bude neustále zbytečně těžký?