GLOBAL LEADERSHIP SUMMIT - den 2

Seminář 5 - Craig Groeschel

- Dokud nejsem mrtvý, nejsem hotový. 

- Nedelegujeme úkoly, protože to vytváří následovníky, předáváme autoritu, protože to vytváří vůdce. 

- Jak můžeme vytvářet neustálou zpětnou vazbu?

Seminář 7 - Patrick Lencioni

2 předpoklady pro úspěch organizace

- chytrá - finance, strategie, technologie, marketing

- zdravá - minimum politiky, minimum zmatků, vysoká morálka, vysoká produktivita, nízká výměna zaměstnanců

Jak vytvořit jednoznačnost v organizaci? (otázky)

1) Proč existujeme?

- jaký je skutečný smysl toho, proč existujeme

2) Jak se chováme?

- Jaké jsou klíčové hodnoty?

- 1 - 3 věci, kvůli kterým jsme schopní se nechat vyhodit

- Často se v církvi pletou s minimálním požadavkem na zaměstnání. 

3) Co děláme?

4) Jak uspějeme?

- Co je strategie?

- Jaké jsou 3 kotvy, kolem kterých se všechno točí. 

5) Co je pro nás, právě teď, nejdůležitější věc?

6) Co musíme dělat?

- Komunikovat odpovědi na 6 otázek, mnohem víc, než se mi zdá. (overcommunicate)

GLOBAL LEADERSHIP SUMMIT - Den 1

Seminář 1 - Bill Hybels 

- Podobenství o rozsévači - 75% odmítnutí

- Jak překonat tolik odmítnutí je rozsévat víc semen - ne si stěžovat na to, že není dost ovoce.

- Všichni vyhrají, když se vedoucí zlepší. 

- Největší schopností vedoucího je schopnost nadchnout. 

- Většina vedoucích se soustředí na příliš mnoho odpovědností, jak moc by se změnilo, kdyby se soustředili na 6?

- 6 týdnů a 6 věcí, které chci změnit, je nad rámec běžných povinností, které zaměstnanci mají.

- Vedoucí nereaguje na věci, ale posunuje je dopředu.

- Bůh nás neudělal vedoucími, abychom dohlíželi nad lidmi, ale abychom lidi vedli z místa A do místa B.

- Na cestě z A do B je nejtěžší úsek uprostřed. Na začátku je nadšení z něčeho nového, na konci je nadšení z toho, že je vidět cíl.

Seminář 2 - Condoleezza Rice

- Vést lidí znamená pomáhat jim vidět a rozvíjet jejich vůdcovské schopnosti.

- Někdy věci, které vypadají nemožné, zpětně vypadají jako nevyhnutelné. 

Seminář 3 - Jim Collins

- Proč někteří vůdcové uspějí i za těžkých okolností, zatímco jiní zklamou?

- To co dělá velké vůdce je pokorá kombinovaná s vůlí.

- Fanatická disciplína 

- i přes nepříznivé podmínky uděláme rozhodnutí, že jdeme dál

- 30 km pochod - když chcete jít z jedné strany kontinentu na druhý. Můžete jít podle podmínek a nebo si říct, že i za nepřiznivých podmínek, každý den, ujdu 30 km. 

- Dobré správcovství týmu znamená také, že ujdu 30 km za den a ne 50, když jsou dobré podmínky, protože to může být nebezpečné, když jsou lidé přetažení.

- Cílem k úspěchu je důslednost a vytrvalost po dlouhou dobu. 

- Empirická kreativita

- Je třeba spojit kreativitu a disciplínu. 

- Kreativita je přirozená, discipliná není. 

- Místo toho investovat všechen střelný prach do jednoho výstřelu z děla, dobří vůdcové nejprve stílejí malé kulky, aby dobře zaměřili a potom investují všechno do výstřelu. 

- Produktivní paranoia

- Jediné chyby, ze kterých se můžu něco naučit, jsou ty, které jsem přežil.

- Vedoucí musí být připravený, aby mohl pomoc lidem, když věci nefungují. 

- Je důležité vytvářet rezervy na horší časy a očekávat horší časy. 

- Největším nebezpečím není být neúspěšný, ale být úspěšný bez toho, aniž bychom pochopili proč?

- Velké, úspěšné organizace mají jednoduché a fungující systémy, které duplikují. 

- Kažá úspěšná organizace má rovnováhu mezi zachováním hlavních hodnot a rozvojem. 

- Co děláme ve chvíli, kdy nás postihnou neočekávané události? (Dobré i špatné) Co s nimi uděláme? Jak z nich vytěžíme co nejvíc?

- Velikost je otázka vědomé volby a disciplíny, ne okolností, které se mi přihodily. 

Znaky vynikajících organizací

- Nadstandartní výkon

- Zaměření na to, co ji odlišuje

- Dlouhodobá vytrvalost 

CHARAKTER A SCHOPNOSTI

ÚVOD

• V 60. letech sociologové tvrdili, že s rozvojem technologie a znalostí náboženství časem zmizí. Dnes ovšem přes rozvoj technologie a informací náboženství zažívá obrovský rozvoj. 
• Také kultura odráží náž zájem o tajemno a mystiku. V podstatě každý druhý film, nebo seriál obsahuje téma tajemna. Ať jsou to zombie, upíři, hobiti, sci-fi, nebo cokoliv jiného. 
• Někdy v církvi jsme stejným způsobem fascinováni Duchem svatým, jako naše společnost tajemnem. My ovšem nechceme poznávat Ducha svatého kvůli zkušenostem, zážitkům a tajemnu, ale abychom mohli lépe poznat, kdo je náš Bůh
• Dnešní téma se týká toho, jaký je vztah mezi charakterem (ovocem Ducha svatého) a schopnostmi (dary Ducha svatého). Tedy jak spolu souvisí 2 oblasti o kterých jsme zatím mluvili. 
• Souvisí to úzce s otázkou, co považujeme v církvi za úspěch.
• Znamenají čísla úspěch? (Čím víc nás bylo, tím lépe?)
• Znamenají duchovní projevy, že děláme všechno správně? (proroctví, udzravení...atd.)

HLAVNÍ MYŠLENKA

• Mnohem důležitější je, kdo jsem, než to jak sloužím (co dělám)

BIBLE

Mt 7:15 Dávejte si pozor na falešné proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouše, ale uvnitř jsou to draví vlci. 16 Poznáte je po jejich ovoci. Sklízejí se snad hrozny z trní a fíky z bodláčí? 17 Tak tedy každý dobrý strom nese dobré ovoce a špatný strom nese zlé ovoce. 18 Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce, stejně jako špatný strom nemůže nést dobré ovoce. 19 Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a vhozen do ohně. 20 A tak tedy: poznáte je po jejich ovoci. 21 Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane', vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích.

Umíme si lhát

• Žít v omylu, nebo si vědomě lhát může být velice nebezpečné. Můžu mít pocit, že jsem schopný vylézt na nějakou horu, ale nezvládnu to a můžu při tom přijít k úrazu, nebo dokonce zemřít. 
• Stejně to platí v duchovním životě. Ježíš říká, že si můžeme lhát, nebo žít v omylu o tom, jak jsme na tom ve vztahu k Bohu. 
• Proto říká, že víra není jenom subjektivní pocit, ale že se pozná. Víra přináší konkrétní, viditelnou změnu. 

Poslušnost

• S tím souvisí myšlenka poslušnosti. Ježíš říká, že ovoce znamená dělat, co Bůh říká...tedy poslouchat. 
• Poslušnost není populární. Jsou dva extrémní pohledy. Jeden říká, že není možné nikoho nutit do poslušnosti, pokud to jde proti jeho pocitům a tomu, jak věci právě teď prožívá. Nemůže mě tedy nikdo nutit, abycho plnil svůj manželský slib, když k druhému nic necítím. 
• Proti tomu ovšem stojí často přísná poslušnost za každou cenu, kde je potřeba zatnout zuby a vydržet. Bohužel tato přísná poslušnost je často spojovaná s tím, o čem Ježíš mluví. Hlavně proto, že se často v církvi takto prezentuje. 
• Co Ježíš a Bible myslí poslušností asi nejlépe ilustruje příběh Polského žida - Franciszka Gajowniczka. Ten byl v koncentračním táboře odsouzený k smrti. Pravidlo v tomto táboře bylo, že když se někdo pokusí o útěk, 10 vězňů bude zabito, jako varování dalším. Gajowniczek byl vybrán jako jeden z 10. Když myslel, že jeho život skončil, stalo se něco nemyslytelného. Na jeho místo se dobrovolně přihlásil Maximilian Kolbe, katolický kněz a mnich, a tak zachránil Gajovniczkovi život. Ten koncentrační tábor přežil, ale tato zkušenost naprosto radikálně ovlivnila jeho život. Později píše: 
• "Díky Maximilianu Kolbovi, každý můj dech, všechno, co dělám, každičká chvíle, je pro mne - jako dar."
• "Kvůli Maximilianovi Kolbovi nemohu jednat lehkomyslně - protože každá chvíle ná obrovský význam. Protože to byl dar pro me od toho, který zemřel, abych já teď mohl dýchat, abych mohl dnes konat, abych mohl přijmout tuto chvíli- nemohu brát žádnou chvíli za samozřejmost."
• O stejné věci mluví Ježíš. Když skutečně rozumíme a zažíváe to, co pro nás udělal, natolik to změní můj život, že se k poslušnosti nemusím nutit. 
• Cesta není nechat věci být a poslouchat jenom, když to cítím, ani zatnout zuby, ale hledat a poznávat, kdo je Ježíš a co pro mě udělal a tím se nechat proměnit. 

 22 Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?' 23 A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!' 

 Jaké ovoce?

• Protože tato změna je jedna z nejtěžších věcí v životě, Ježíš zná naše tendence hledat ovoce jinde. 

Říká, že ani čísla, ani to že se na něčem podílím neznamená, že můj vztah k Bohu je v pořádku. 

• Dokonce jde tak daleko, že říká, že ani duchovní projevy nejsou důkazem toho, že je můj vztah k Bohu v pořádku. 
• Byli tady lidé, kteří si byli jistí tím, že všechno je v jejich životě v pořádku na základě zázraků, které konaly a přesto jim Ježíš říká, že je nikdy neznal. 
• Duchovní dary a jejich fungování není nutně závislé na tom, jak intenzivně žijeme s Bohem. 
• A znovu je tady otázka, jestli Ježíše skutečně znám a nebo ne? Jestli vidím to, jak konkrétně mení můj život a nebo je moje víra jenom subjektivním pocitem. 

Shrnutí

• Jaký je vztah mezi Duchovními dary a změnou života, nebo ovocem Ducha svatého, změnou charakteru?

1Kor 13:8 Láska nikdy neskončí. Avšak proroctví - ta zaniknou, jazyky - ty umlknou, poznání - to pomine.

• Charakter je něco, co si s sebou poneseme věčně, co nám zůstává, ale Duchovní dary jsou nástroje, které jednou odložíme a nebudeme je už potřebovat. 
• To také musí určovat prioritu toho, na co se v životě soustředíme. 
• Lidé v byznisu se znovu začínají vracet k tomu, že nejsou důležité jenom schopnosti člověka, ale také jeho charakter. Kéž by to pochopili také naši politikové. Proč věříme tomu, že osobní život člověka a charakter nemá co dělat s výkonem jeho veřejné funkce?
• Nechci říct, že Duchovní dary nejsou důležité...ale je něco mnohem důležitějšího.

HLAVNÍ MYŠLENKA

• Mnohem důležitější je, kdo jsem, než to jak sloužím (co dělám)

DUCHOVNÍ DARY - ROZBALTE TO

ÚVOD

Jaká je představa lidí o církvi?

- kostel

- organizace

- setkání

- lidé

Hodnotíme potom církev podle toho, jak jsou lidé zapojeni.

- diváci a herci

- "duchovní" a neduchovní?

- církev jako koníček - když mám čas, něco dám, když ...tak ne. 

Hlavní myšlenka

Každý dostal zvláštní schopnost, aby mohl pomáhat ostatním.

BIBLE 

1K 12:1 Pokud jde o duchovní dary, bratři, nechci, abyste zůstali v nevědomosti. 2 Víte, že jste ještě jako pohané chodili k němým modlám, jak jste k tomu byli vedeni. 3 Proto chci, abyste věděli, že nikdo, kdo mluví v Duchu svatém, nemůže zlořečit Ježíši, tak jako nikdo nemůže prohlásit "Ježíš je Pán," jedině v Duchu svatém. 4 Jsou různé dary, ale tentýž Duch, 5 jsou různé služby, ale tentýž Pán, 6 jsou různá působení, ale všechno ve všech působí tentýž Bůh. 7 Každý ovšem dostává projev Ducha ke společnému užitku: 8 jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, jinému od téhož Ducha slovo poznání, 9 dalšímu víra v tomtéž Duchu, jinému dary uzdravování v tomtéž Duchu, 10 jinému konání zázraků, jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, jinému různé druhy jazyků, jinému výklad jazyků. 11 To vše ale působí jeden a tentýž Duch, který obdarovává každého jednotlivě, jak sám chce. 12 Tělo tvoří jeden celek, i když se skládá z mnoha částí; i když je všech těch částí mnoho, přece tvoří jedno tělo. A právě takové je to s Kristem.

v.7a - Každý je důležitý

- každý dostal schopnost a proto je každý důležitý

- církev je jako puzzle, které se skládá, každý jeden dílek pomáhá tvořit obraz

- nejsou diváci a herci, "duchovní" a neduchovní, nebo církev jako koníček...každý má co dát

- je to zřejmé i na příbězích nových lidí, kteří přišli na Maják. Potřebovali se zapojit mezi nás a vidět širší obraz - ne jenom jeden dílek. 

v. 7b - ke společnému prospěchu

- dary jsme nedostali sami kvůli sobě, ale ke společnému prospěchu, abychom něco přispět

- od toho se odvíjí také to, co má být církev a moje úloha v ní

- církev jsou lidé (ne setkání, instituce, místo), kteří přijali společně úkol, jít a přinést ostatním dobrou zprávu o Ježíši

- Bůh dal každému schopnost, kterou má přispět k tomu, aby naplnil tento cíl. Neexistují proto "pasivní" a "aktivní" lidé. Být aktivní je standart, který se očekává od každého. 

- Důvod je ten, že každý dostal něco, čím může přispět a když to nedělá okrádá ostatní o svůj dar. 

Církev jako tělo

- i tak skvělá věc, jako jsou duchovní dary může sloužit jako záminka pro naše sobectví

- například: 

• lidé, kteří říkají - nemůžu pomoc, protože to není moje obdarování. 
• vymlouváme se ze základního křesťanského povolání, protože to není moje obdarování (např. mluvit s lidmi o Ježíši, protože nejsem evangelista.)

- některé věci jsou naprosto přirozené už jenom proto, že jsme křesťané a také buďme ochotní lidé, kteří jsou schopní pomoc i tehdy, když se to netýká zrovna našich schopností. 

Obraz na skládačce
- Ježíš přišel, nechal zničit svoje tělo, abychom se my mohli stát Jeho tělem
- dal nám úkol a také schopnosti
- to je Jeho vize církve - jednotlivé dílky, každý jiný, které k sobě patří a společně tvoří Jeho obraz. 
- když nás lidé vidí, mají vidět Ježíše. 

CO S TÍM?
- Jaké jsou moje duchovní dary?
- Jak je využívám ke společnému prospěchu?
- Jaké je moje místo na Majáku?
- Jak je spojené to, co dělám mimo Maják, s církvi? 
- Jste lidé, kteří jsou ochotní pomoc, když je to potřeba, přestože to přímo neodpovídá vašim duchovním darům?
- Co můžeme udělat proto, abychom byli církev, která je skládankou různých darů a tak tvoří společně Ježíšů v obraz?