CHARAKTER A SCHOPNOSTI

ÚVOD

• V 60. letech sociologové tvrdili, že s rozvojem technologie a znalostí náboženství časem zmizí. Dnes ovšem přes rozvoj technologie a informací náboženství zažívá obrovský rozvoj. 
• Také kultura odráží náž zájem o tajemno a mystiku. V podstatě každý druhý film, nebo seriál obsahuje téma tajemna. Ať jsou to zombie, upíři, hobiti, sci-fi, nebo cokoliv jiného. 
• Někdy v církvi jsme stejným způsobem fascinováni Duchem svatým, jako naše společnost tajemnem. My ovšem nechceme poznávat Ducha svatého kvůli zkušenostem, zážitkům a tajemnu, ale abychom mohli lépe poznat, kdo je náš Bůh
• Dnešní téma se týká toho, jaký je vztah mezi charakterem (ovocem Ducha svatého) a schopnostmi (dary Ducha svatého). Tedy jak spolu souvisí 2 oblasti o kterých jsme zatím mluvili. 
• Souvisí to úzce s otázkou, co považujeme v církvi za úspěch.
• Znamenají čísla úspěch? (Čím víc nás bylo, tím lépe?)
• Znamenají duchovní projevy, že děláme všechno správně? (proroctví, udzravení...atd.)

HLAVNÍ MYŠLENKA

• Mnohem důležitější je, kdo jsem, než to jak sloužím (co dělám)

BIBLE

Mt 7:15 Dávejte si pozor na falešné proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouše, ale uvnitř jsou to draví vlci. 16 Poznáte je po jejich ovoci. Sklízejí se snad hrozny z trní a fíky z bodláčí? 17 Tak tedy každý dobrý strom nese dobré ovoce a špatný strom nese zlé ovoce. 18 Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce, stejně jako špatný strom nemůže nést dobré ovoce. 19 Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a vhozen do ohně. 20 A tak tedy: poznáte je po jejich ovoci. 21 Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane', vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích.

Umíme si lhát

• Žít v omylu, nebo si vědomě lhát může být velice nebezpečné. Můžu mít pocit, že jsem schopný vylézt na nějakou horu, ale nezvládnu to a můžu při tom přijít k úrazu, nebo dokonce zemřít. 
• Stejně to platí v duchovním životě. Ježíš říká, že si můžeme lhát, nebo žít v omylu o tom, jak jsme na tom ve vztahu k Bohu. 
• Proto říká, že víra není jenom subjektivní pocit, ale že se pozná. Víra přináší konkrétní, viditelnou změnu. 

Poslušnost

• S tím souvisí myšlenka poslušnosti. Ježíš říká, že ovoce znamená dělat, co Bůh říká...tedy poslouchat. 
• Poslušnost není populární. Jsou dva extrémní pohledy. Jeden říká, že není možné nikoho nutit do poslušnosti, pokud to jde proti jeho pocitům a tomu, jak věci právě teď prožívá. Nemůže mě tedy nikdo nutit, abycho plnil svůj manželský slib, když k druhému nic necítím. 
• Proti tomu ovšem stojí často přísná poslušnost za každou cenu, kde je potřeba zatnout zuby a vydržet. Bohužel tato přísná poslušnost je často spojovaná s tím, o čem Ježíš mluví. Hlavně proto, že se často v církvi takto prezentuje. 
• Co Ježíš a Bible myslí poslušností asi nejlépe ilustruje příběh Polského žida - Franciszka Gajowniczka. Ten byl v koncentračním táboře odsouzený k smrti. Pravidlo v tomto táboře bylo, že když se někdo pokusí o útěk, 10 vězňů bude zabito, jako varování dalším. Gajowniczek byl vybrán jako jeden z 10. Když myslel, že jeho život skončil, stalo se něco nemyslytelného. Na jeho místo se dobrovolně přihlásil Maximilian Kolbe, katolický kněz a mnich, a tak zachránil Gajovniczkovi život. Ten koncentrační tábor přežil, ale tato zkušenost naprosto radikálně ovlivnila jeho život. Později píše: 
• "Díky Maximilianu Kolbovi, každý můj dech, všechno, co dělám, každičká chvíle, je pro mne - jako dar."
• "Kvůli Maximilianovi Kolbovi nemohu jednat lehkomyslně - protože každá chvíle ná obrovský význam. Protože to byl dar pro me od toho, který zemřel, abych já teď mohl dýchat, abych mohl dnes konat, abych mohl přijmout tuto chvíli- nemohu brát žádnou chvíli za samozřejmost."
• O stejné věci mluví Ježíš. Když skutečně rozumíme a zažíváe to, co pro nás udělal, natolik to změní můj život, že se k poslušnosti nemusím nutit. 
• Cesta není nechat věci být a poslouchat jenom, když to cítím, ani zatnout zuby, ale hledat a poznávat, kdo je Ježíš a co pro mě udělal a tím se nechat proměnit. 

 22 Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?' 23 A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!' 

 Jaké ovoce?

• Protože tato změna je jedna z nejtěžších věcí v životě, Ježíš zná naše tendence hledat ovoce jinde. 

Říká, že ani čísla, ani to že se na něčem podílím neznamená, že můj vztah k Bohu je v pořádku. 

• Dokonce jde tak daleko, že říká, že ani duchovní projevy nejsou důkazem toho, že je můj vztah k Bohu v pořádku. 
• Byli tady lidé, kteří si byli jistí tím, že všechno je v jejich životě v pořádku na základě zázraků, které konaly a přesto jim Ježíš říká, že je nikdy neznal. 
• Duchovní dary a jejich fungování není nutně závislé na tom, jak intenzivně žijeme s Bohem. 
• A znovu je tady otázka, jestli Ježíše skutečně znám a nebo ne? Jestli vidím to, jak konkrétně mení můj život a nebo je moje víra jenom subjektivním pocitem. 

Shrnutí

• Jaký je vztah mezi Duchovními dary a změnou života, nebo ovocem Ducha svatého, změnou charakteru?

1Kor 13:8 Láska nikdy neskončí. Avšak proroctví - ta zaniknou, jazyky - ty umlknou, poznání - to pomine.

• Charakter je něco, co si s sebou poneseme věčně, co nám zůstává, ale Duchovní dary jsou nástroje, které jednou odložíme a nebudeme je už potřebovat. 
• To také musí určovat prioritu toho, na co se v životě soustředíme. 
• Lidé v byznisu se znovu začínají vracet k tomu, že nejsou důležité jenom schopnosti člověka, ale také jeho charakter. Kéž by to pochopili také naši politikové. Proč věříme tomu, že osobní život člověka a charakter nemá co dělat s výkonem jeho veřejné funkce?
• Nechci říct, že Duchovní dary nejsou důležité...ale je něco mnohem důležitějšího.

HLAVNÍ MYŠLENKA

• Mnohem důležitější je, kdo jsem, než to jak sloužím (co dělám)