neděle 20. ledna 2013

STARÉ PŘÍBĚHY V NOVÉ DOBĚ - JIZVY - GEN 3


ÚVOD
Všichni máme jizvy. Některé jsme si způsobili sami, některé nám způsobili jiní lidé. Stejně si neseme vnitřní zranění. Na první pohled nejsou vidět, ale víme, že tam jsou. 

Jak to ale zapadá do našeho příběhu? Minule jsme skončili s tím, že všechno bylo dokonalé? A jaké je řešení tady těch problémů? 

Problém je, že nebudeme schopní najít řešení, když dobře neznáme problém, nemůžeme ani najít řešení. 

Existuje mnoho příruček na řešení problémů
  • manželství - příručky jak lépe komunikovat, jak zlepšit sexuální techniku
  • finance - jak udělat rozpočet
  • čas - jak si lépe organizovat čas
  • děti - je potřeba přísnější výchova, nebo méně přísná výchova, nebo žádná výchova
  • práce - jak najít jinou práci, nebo aspoň nějakou práci. 
Problém je, že jeslti tohle je problém, jaktože při množství příruček jsme ještě nenašli řešení?

Hlavní myšlenka:
Když se postavíme proti Bohu, zanechá to v nás jizvy.

BIBLE
Kde je problém?

Gen 3:4 Na to had ženě řekl: "Určitě nezemřete! 5 Bůh ale ví, že jakmile pojíte z toho stromu, otevřou se vám oči a budete jako Bůh: budete znát dobro i zlo."

Základní problém o kterém Bible mluví, je ve vztahu k Bohu. My jsme si řekli, že ho nepotřebujeme, že si budeme dělat věci po svém, že tomu rozumíme líp...a to v nás způsobilo hlubokou ránu. 

Nestačí nám to, co máme ale chceme víc. Přestože nás Bůh stvořil, jako svůj obraz, nám to nestačilo, chtěli jsme být jako On. A tato touha mít víc je jedním z nejčastějších důvodů našeho hříchu. 
  • manželství - nevzniká tolik konfliktů v našich manželstvích, právě kvůli tomu, kdo bude mít víc. V sobotu pojedeme k našim, mě se nechce, ale pojedeme. Já si chci koupit novou bundu, ale koupil sis před půl rokem, to nevadí, já potřebuju novou. Já se chci dívat na fotbal, já na ordinaci...kdo bude mít víc? 
  • studenti - já chci lepší známku - tak to opíšu. Já chci víc volnosti, než mi rodiče dávají, tak si ji vezmu, aniž by o tom věděli. 
  • peníze - já chci víc peněz, tak když je možnost si vydělat bokem, nebo si vzít něco, co mi nepatří


Já chci víc. Tím, že chci víc a chci víc za každou cenu, jsme ochotní to udělat i za cenu toho, že dáme Boha stranou. A proto každý hřích je stejně závažný a naprosto závažný. Není to maličkost, omyl, chyba...je to revoluce, svržení krále. Je to ten největší problém, říkáme, já a ne ty.  

Hlavní myšlenka:
Když se postavíme proti Bohu, zanechá to v nás jizvy.

Reakce
Gen 3:10 Ten odpověděl: "Slyšel jsem v zahradě tvůj hlas a dostal jsem strach, protože jsem nahý. Proto jsem se skryl." 11 "Kdo ti řekl, že jsi nahý?" tázal se Bůh. "Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?"

Jaká byla reakce lidí na to, co se stalo? Zajímavé je, že reakce jsou pořád stejné a vůbec situaci nepomohli, ale situaci zhoršili. Stalo se vám někdy, že jste si spálili ruku a když jste si ji chtěli schladit, tak jste pustili horkou vodu? Znáte ten pocit? Místo, aby to bylo lepší, je to mnohem horší. Stejná věc se děje i v našem příběhu.

Skrývat se
První věc, kterou lidé dělají je, že se skrývají. Před sebou navzájem a před Bohem. To nikdy nepomůže. Kdysi jsme malovali byt. Problém byl, že už ho několikrát před námi malovali a bylo tam několik vrstev. Zeď se začala loupat, ale říkal jsme si, že to zamalujem. Dopadlo to tak, že jsme museli zeď oškrábat a namalovat znovu. Nemá smysl věci zakrývat a přesto je to jedna z nejčastějších reakcí. 
  • v církvi - tváříme se, že všechno je v pořádku. Když se nás někdo zeptá v rozhovoru, jak se máme, tak mlžíme. Vyhýbáme se lidem u kterých víte, že se vás zeptají. 
  • Manželství - jsou prostě věci o kterých se u vás doma nemluví. Pohádali jste se, ale prostě to zametete pod koberec a necháte být. 
  • Přátelé - máte přátele, ale nenecháte je skutečně vidět, kdo jste. Vždycky jim ukážete jenom kousek ze svého života, aby náhodou neviděli, co schováváte. 

Obviňování
Druhá reakce je obviňování. Když čtu tento příběh, nemůžu se nesmát, jak si lidé přehazují vinu a nakonec to skončí u hada. Já nic, já muzikant. 

Je to pořád stejné
  • manželství - naštvete se a říkáte si, že za to může ona, kdyby nebyla tak protivná, tak by se to nikdy nestalo. Nebo kdyby si ztišil tu televizi, tak by mě to tolik nevytočilo. Já jsem naštvaný, ale může za to někdo jiný, není to moje chyba.
  • Studenti - rodiče můžou za všechno a proto se k nim můžu chovat hrozně. Oni jsou úplně blbí, oni tomu nerozumí, oni mi nic nedovolí, tak budu protivný a svedeme to na hormony.
  • Okolnosti - já jsem to nechtěl ukrást, ale nechat taklhle ležet peněženku bez dozoru. Já jsem jenom využil příležitost. 
  • Já jsem se nechtěl opít, ale když tam byli ti známí, oni za to můžou

Děláme to pořád a vůbec to nepomáhá, je to, jako když si nalejete na spálenou ruku horkou vodu. 

Kletba
Poslední věc, která se stala je, že Bůh proklel dobré věci, které dal lidem. Pro ženy to byly děti a vztah k mužům a pro muže práce. A s tím musíme počítat. Vztahy nebudou nikdy jednoduché, nebudou fungovat automaticky. Práce bude vždycky problém i ta nejlepší. To jsou ty jizvy - šáhli jsme si na plotnu a splálili se a teď si neseme následky. Reakce jsou vždycky stejné, důsledky jsou taky stejné.

Vztah k Bohu a evangelium
Kde je tedy problém? Možná pomůže se podívat nejdřív na některé globální problémy. 
  • Lidé umírají na nemoci, se kterými já ani nejdu k doktorovi. Proč? Ne proto, že by neexistovaly léky, ale protože bychom se museli obětovat zaplatit to. 
  • Lidé nemají dostatek pitné vody a jídla. Proč, když poprvé v historii na západě obezita zabila víc lidí než hlad? 

Řešíme problémy v manželství, s dětmi, financemi, časem, prací, ve škole, ale co když to nejsou ty hlavní problémy, které musíme řešit? Co když řešíme úplně špatné věci?

Co když problém není v těch věcech kolem, ale ve mě?
To je náš problém, jako lidé máme ránu, která nás nakonec zabije, když s ní nic neuděláme. Když se člověk stane křesťanem, dovolí Bohu, aby tuto ránu začal uzdravovat. Už nám nehrozí smrt, ale pořád máme jizvu, kterou cítíme a která působí problémy. Naše sobectví, touha si vládnout sám, touha být první a sám sobě Bohem, tam pořád je a působí problémy. 

Gen 3:15 Rozpoutám také nepřátelství mezi tebou a ženou i mezi tvým a jejím potomkem. On ti rozdrtí hlavu a ty mu rozdrtíš patu."

Řešení toho největšího problému bylo jedině takové, že Bůh sám přišel mezi nás a nechal si udělat jizvy. Nechal si udělat ránu, která ho zabila, abychom my mohli přežít. Nechal se zabít, aby nás mohl uzdravit. Jedině u Něho je řešení. Nemůžeme vidět Ježíše, jako toho, kdo nás zachránil a pak nás poslal a řekl: “tak a snaž se.” My ho potřebujeme každý den. 
Moje rána se hojí jenom tehdy, když jsem s ním. Jednou, až se s Ním potkám tváří v tvář, všechny rány zmizí, ale dokud jsme tady. Je to pořád tak, že jenom s Ním se můžu uzdravovat. 

Hlavní myšlenka:
Když se postavíme proti Bohu, zanechá to v nás jizvy.

CO S TÍM?
Otevřenost
Přirozená reakce na hřích - schovávat se a obviňovat, vymlouvat se, ale tohle dělá věci mnohem horší. Bůh ovšem vynáší věci na světlo. Můžete to udělat dobrovolně, nebo čekat až to někde praskne. 
  • Co kdyby se součástí našeho života stala radikální otevřenost, že budeme mluvit s lidmi o svých problémech. 
  • Co kdybychom zase začali vyznávat své hříchy Bohu. Přiznali, co jsme dělali špatně a že nás to mrzí. 
  • Misto, abychom obviňovali ostatní, budeme se omlouvat. 


Práce na vztazích
Počítáme s tím, že abychom měli dobré vztahy, vyžaduje to práci? Manželství, ale i ostatní vztahy. Co kdybychom naplánovali dovolenou tak, aby se líbila všem členům naší rodiny? Vybojovali si pravidelně čas, abychom mohli skutečně osobně mluvit o svých životech s našim partnerem. 

Problém vztahu s Bohem
Jenom ve chvíli, kdy je Bůh každodenní součástí našeho života se budeme uzdravovat. Jinak na to budeme sami a to nikdy nezvládneme. Já nezvládám žít svůj život sám. Proto potřebuju brzy ráno vstát, abych se mohl modlit a číst Bibli a setkat se s Bohem, protože jenom On mě může změnit. Máte to také tak, nebo spoléháte na to, že to nějak půjde?

Hlavní myšlenka:
Když se postavíme proti Bohu, zanechá to v nás jizvy.


pondělí 14. ledna 2013

STARÉ PŘÍBĚHY V NOVÉ DOBĚ - SYSTÉM - GEN 1,2


ÚVOD

Když se dívám zpátky na svůj život, třeba 10 let zpátky, na věci, které jsem dělal a kterým jsem věřil, říkám si...to jsem byl ale idiot. Předpokládám, že když se za 10 let podívám zpátky na dnešek budu si myslet něco podobného. Doufám, že to nebude tak hrozné, ale pořád. 

Důvod pro optimismus mi dává to, že jsem se naučil, že je potřeba se celý život učit. 
  • když vidím, že dělá někdo dobře práci, kterou dělám
  • když vidím dobré manželství
  • když vidím člověk, který toho hodně v životě stihne
  • rodinu, která dobře vychovává svoje děti. 
Otázka je, čím to je? Je to štěstí? Nějaký specilní talent? Něco úplně jiného? Co když náš vesmír funguje podle určitých zásad, určitého systému a řádu a lidé, které v životě obdivujeme, tyto zásady objevili a žijí podle nich? 

Co když je to, jako byste sekali dřevo. Můžete to dělat správně, postavíte kus dřeva na špalek a sekáte ho podle letokruhů. Stojí to nějakou námahu, ale jde to. Co by se ale stalo ve chvíli, kdybyste ho chtěli sekat napříč letokruhů? Asi byste ho nakonec přesekli, ale nadřeli byste se mnohem víc. 

Hlavní myšlenka:
Bůh stvořil svět, dal mu řád a naplnil ho životem. Smysl našeho života je stejný.  

BIBLE

Bůh stvořil svět - Gn 1:1 Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi.

Celý příběh začíná tím..je tady Bůh a nic jiného, žádná konkurence, žádné omezení. Nikdo nestojí proti němu, nikdo s ním nebojuje. Jedním z hlavních problémů, který dnes lidé mají s Bohem je, že kdyby existoval Bůh, tak to pro nás znamená ohromné omezení, znamená to, že skutečně nejsem hlavní hrdina svého příběhu, že je tady někdo jiný. Ale my si stojíme za tím, že máme a chceme mít svobodnou vůli a je nespravedlivé a nepřípustné, aby nás někdo omezoval. 

Ale co Jeho svobodná vůle? Je to hrozně nepopulární myšlenka, ale Bůh má taky svobodnou vůli, on si může dělat co chce, on stvořil vesmír, jak on chtěl, s pravidly a zákonitostmi tak, jak je On vymyslel. To nás staví na správné místo, my na začátku příběhu ani nejsme. 

To, že vůbec žiju, že jsem se dnes probudil...proto jsem nic neudělal, to jsem dostal. Tohle začne být aktuální ve chvíli, kdy se někdo ráno neprobudí. Je to smutné, je to těžké, zažil jsem to. Ale není to nespravedlivé. 

To že máme práci, dům, peníze, dost jídla...to jsme dostali. Každý dostal jinak, ale to není nespravedlivé...o tom my nerozhodujeme. 
To že můžeme mít přátele, církev, rodinu...to jsme všechno dostali. 

Neexistuje nic, co bychom měli, aniž bychom to od něj dostali. Bydlíme už ve 3 bytě a ani jeden nebyl náš. Zařídili jsme si všechny a některé jsme i opravovali. Po čase ale přestanete vnímat, že to není vaše. Po čase vytvoříte domov a máte pocit, že je to vaše....a pak se stěhujete. Stejné je to s náma tady na zemi, přestože máme pocit, že je to naše, není. 

Dal světu řád a naplnil ho životem. 
Nejprve stvořil Bůh beztvarou zemi a tu potom formoval. První tři dny vytvářel prostředí a druhé 3 dny toto prostředí naplnil životem. Bůh vytváří z chaosu řád a v tomto řádu může existovat život. 

Je zajímavé se zamyslet nad 3 věcmi zmíněnými v 1. a 2. kapitole z tohoto pohledu. 

Práce
Práce dává našemu životu řád. Mám několik přátel, kteří práci neměli a čekali byste, že toho stihnou mnohem víc. Problém byl, že to tak vůbec nebylo. Byli tak rozvaření a mnohem méně výkonní, než lidé, kteří museli chodit do práce. Ve chvíli, kdy musíte ráno vstát, někam jít, něco dělat. To dává vašemu životu určitý řád, který potřebujeme. Práce není jenom o tom, kolik vydělám, ale také o tom mít v životě řád. 

Zajímavý je následující výtah z článku o situaci v Řecku: 

Vliv nezaměstnansoti v Řecku - Mezi nejzávažnější onemocnění, jejichž výskyt v Řecku výrazně roste, patří deprese, bezesporu největším varováním je ale rostoucí počet sebevražd. Podle řeckého ministerstva veřejného pořádku došlo mezi lety 2009 a 2011 k 37% nárůstu počtu dobrovolných odchodů ze světa. Odborníci z oblasti veřejného zdravotnictví ale upozorňují, že jsou tyto statistiky zkreslené. Dle jejich názoru jsou kupříkladu právě oficiální počty případů sebevražd pouze zlomkem skutečných hodnot.

Odpočinek
Bůh vytvořil systém - 6 plus 1 a dal nám úžasný dar, možnost nic nedělat. Přesto pro mnoho lidí to vnímá jako omezení. A právě jeden z problémů, který lidé mají s tím jeden den odpočívat je chaos a neorganizovanost. Je tady ten jeden den, který máme vždycky v záloze, když nás něco tlačí. Ale kdybychom to respektovali, pomůže nám to vytvořit v životě řád. 

Manželství
Nevím jestli jste se na manželství takto někdy dívali, ale zkuste se mnou přemýšlet. Zítra jedu do Olomouce a mnohem radši budu bydlet u lidí manželů, než u svobodných...protože se bojím. Pamatuju si na to, jaké to bylo být svobodný. Na to, aby člověk mohl vstoupit do manželství musí být připravený, samostatný.
  • Je třeba mít práci, být schopný se postarat o rodinu, zajistit je. 
  • Musím být schopný sehnat bydlení. 
  • Musím být schopný vést rodinu. 
Musím mít v životě určitý pořádek.

Bůh stvořil vesmír s určitým řádem, jako určitý systém a přináší ho i do mého života. 

Narážíme na to, kdo je hlavní hrdina
Máme obrovský problém, když nám někdo jiný říká, co bychom měli dělat a bude hůř. Žijeme s tím, že jsme hlavní hrdinové svého příběhu, ale Bible jasně mluví o tom, že to tak není. Že je někdo jiný, kdo vymyslel tento příběh, kdo určil pravidla. A pro mnoho z nás je otázka, jestli můžeme věřit autorovi příběhu, že to s náma myslí dobře. Proč pravidla? Proč řád? Proč jakýsi systém? Jak můžeme vědět, že Bůh je dobrý a že mu o nás jde? 

V Bibli je ještě jinká kniha, která začíná - na začátku. Je to Janovo evangelium, které začíná tím, že mluví o Bohu, který se stal jedním z nás. Bůh se stal člověkem, ten který to všechno vytvořil, tak se stal jedním z nás. Ten, kterému stačilo promluvit a vznikl vesmír, se stal jedním z nás. On sám se přizpůsobil řádu, který sám vytvořil a to až do takového extrému, že se nechal zabít, protože to byla jediná možnost, jak nás zachránit a dokázat nám, že mu na nás záleží. 

Ve chvíli, kdy budete mít dělat rozhodnutí a budete mít pochybnost, jestli má smysl žít podle řádu, který Bůh dal do našeho vesmíru, vzpomeňte si na to, že i Bůh se podřídil řádu, kvůli nám.

CO S TÍM?

Gen 1:26 Tehdy Bůh řekl: "Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby! Ať panují nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem, nade vší zemí i nad veškerou havětí lezoucí po zemi."

Smysl mého života je stejný 
Bůh vytvořil lidi, jako svůj obraz, jako své reprezentanty, představitele, pokračovatele, toho, co dělal. Bůh vytvořil z chaosu řád a ten naplnil životem, náš úkol je stejný. 

Práce
Mnoho lidí chodí každý den do práce a ptá se, jaký to má vůbec smysl? Bůh dal lidem práci, jako něco dobrého, co přináší řád do jejich života a v čem jsou také pokračovatelé toho, co Bůh dělá. Smysl práce je vytvářet s chaosu řád a dávat tak prostor životu. 
  • stavitel - vezme materiál a vytvoří z něho prostor, kde mohou lidé žít.
  • manažer - vezme neorganizované lidi, dá jim řád, vytvoří pro ně práci a tím, že jim dá práci, pomůže vytvořit řád v jejich životech
  • doktor - pomáhá obnovovat řád
  • maminka - nejméně ceněno, ale je to tam nádherně vidět. Narodí se vám malé dítě a nemá žádný řád, jenom chaos. Žádné dávání, jenom braní. Úloha rodičů je dát mu řád, vychovat ho, takovým způsobem, aby jednou bylo samostatné a mohlo dávat a ne brát. 

To je podstata naší práce, v tom je práce svatá, v tom práce kopíruje, to co dělal Bůh. Jaký je můj postoj vnímám práci, jako svoje poslání, něco důležitého? Dnes už si tolik nestěžujeme na práci, kvůli ekonomické krizi. Jsme ale rádi, že můžeme něco dělat a tím, že pracujeme, můžeme přispět k tomu, co Bůh dělá?

Manželství, domov a vedení rodiny
Co je smysl vedení rodiny? Vytvářet řád ve kterém potom může být život.  To udělal Bůh a to je manželství a rodina. 
  • Má váš rodinný život řád?
  • Plánujete společně - co kdy budete dělat, kdy budete trávit spolu čas, kdy pojedete na dovolenou. 
  • Máte plán, jak budete vychovávat děti? Aby to každý nedělal jinak. 
  • Jak se společně pravidelně potkáváte, jako manželé, abyste mohli mluvit. 

Studenti 
A ještě něco pro naše studenty, naučite se žít, vytvářet si řád? Nebo budete žít v chaosu? Naučili jste se něco vytvářet a nebo pořád jenom čekáte, co kdo udělá pro vás?
  • Co vaše studium - je to něco, co má řád? Nebo je to chaos? 
  • Naučili jste se učit?
  • Neurčuje váš život místo toho, abyste se učili něco vytvářet a přinášet ostatním, to kolik času strávíte u počítače? 
  • Respektujete řád v tom, že když budete chodit spát ve 2 ráno, tak se vám v neděli bude těžko vstávat na 9:30?

Hlavní myšlenka:
Bůh stvořil svět, dal mu řád a naplnil ho životem. Smysl našeho života je stejný.  

ZÁVĚR

Co se stane, když budete chtít popřít gravitaci? Když bude mezi náma někdo pobíhat s tím, že umí lítat, tak zavoláme docenta Chocholouška, aby to vyřešil. Co když to skutečně funguje stejně i ve všem ostatním? A když to nebudeme respektovat, bude problém? My jsme nevytvořili tento vesmír, nedali jsme mu pravidla a ani je nemůžeme měnit.  Co když, abychom se mohli posunout v životě dál, potřebujeme začít respektovat řád, který Bůh vytvořil? Jinak náš život bude neustále zbytečně těžký?


pondělí 7. ledna 2013

STAČÍ JEDEN - ZAČÁTEK ROKU 2013 NA MAJÁKU


ÚVOD

Mnoho lidí si dává novoroční předsevzetí. Přesto nikdo moc nepočítá, že by je dodržel. 
Jaká jsou nejčastější předsevzetí
  • Zhubnout - 60% nevyužije vůbec jejich pernamentky do posilovny, které si koupily a v polovině února je účast na stejné úrovni, jako před tím. 
  • Přestat kouřit - po 6 měsících 15% nekouří
  • Naučit se něco nového - problém je, že je to moc těžké. Jak se chcete naučit hrát na klavír? 
  • Jíst zdravě
  • Zbavit se dluhů - dokud se neobjeví nový katalog, potřebuji novou bundu a na tom se nesmí šetřit. 
Důvod proč většina lidí neuspěje je, že si stanoví příliš vysoké cíle a žádné konkrétní kroky, jak toho dosáhnout. 

Co nás čeká v roce 2013
Dnes budeme mluvit o tom, co je před námi, ale ne o předsevzetích, ale o tom, na čem budeme společně pracovat. 

Hlavní myšlenka
Co musím udělat, abych v roce 2013 získal 1 člověka pro Ježíše? 

BIBLE

L 5:27 Ježíš šel dál. Když uviděl v celnici sedět výběrčího daní jménem Levi, řekl mu: "Pojď za mnou." 28 A on všechno opustil, vstal a šel za ním.

Nebuďte “finanční poradce”
Mám hodně přátel, kteří se považují za “finanční poradce” Někdy, když mi to řeknou a nabídnou mi své služby se neudržím, obzvlášť, když je znám. Jak mi tento člověk může radit, jak se starat o peníze, on žádné nemá. Jediné s čím by mi mohl poradit je, jak si udělat dluhy. Nebo si představte, že za vámi přijde člověk, který má velkou nadváhu a začne vám povídat o tom, jak byste měli správně hubnout. Poslechnete si ho, ale nakonec mu řeknete, že když se na něj díváte, tak je jasné, že jeho rady nefungují. 

  • První a základní věcí je, že musí být zjevné, že jsem se setkal a setkávám s Ježíšem. Že Ježíš je realita v mém životě, že můj život je jiný. 
  • To je přesně to co se stalo Lévimu, nebo jak ho známe více - Matoušovi. Ježíš tak radikálně změnil jeho život, že všechno nechal a šel za ním. 
  • Lesslie Newbigin ve svém knize Evangelium v pluralitní společnosti říká, že musíme žít takový život, který vytváří otázky.


Základ pro to, abychom vůbec chtěli mluvit s lidmi o Ježíši je se s ním setkat...setkávat, znát Ho, aby byl skutečností v našem životě. Proto chceme letos společně číst Starý zákon a podívat se na hlavní příběhy, které tam najdete a na to, jestli nám dnes mají co říct. Druhá oblast je příprava vedoucích. Ale obojí, jak poznávání Boha při studiu a příprava vedoucích nás bude něco stát. 

L 5:29 Levi mu pak ve svém domě vystrojil velikou hostinu a byla tam spousta výběrčích daní i jiných hostů. 30 Farizeové a jejich znalci Písma si kvůli tomu jeho učedníkům stěžovali: "Jak to, že jíte a pijete s výběrčími daní a hříšníky?" 31 Ježíš jim odpověděl: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. 32 Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšné."

Když se Matouš se setkal s Ježíšem a chtěl s ním seznámi své přátele. Bill Hybels píše: “Není žádný důležitější úkol v životě křesťana, než přivádět ostatní k Ježíši. Pokud jste to zažili víte, že to také přináší největší radost."

Přátele
Matouš uspořádá párty, pozve na ni své přátele a pozve také Ježíše. To zní celkem jednoduše. My ale budeme narážet na čím dál tím větší problém. Jak církev roste, začínáme mít pocit, že tohle je odpovědnost někoho jiného. Nebo...že to je nějak naše společná odpovědnost, ale tak to není. Jestli to nebude odpovědnost každého z nás...nic se nestane. 

Zaujala mě věta v jedné knize: Církev nebude dělat učedníky, ale učedníci dělají učedníky. To je přesně ono, nemůžu spolehat na to, že my...ale musím to být já. 

Nestačí uspořádat párty, je potřeba pozvat Ježíše
Zdá se mi, že mnoho z nás má přátele. Problém je někde jinde a to, že většina lidí neumí s lidmi mluvit o Ježíši. Neví, jak se může Ježíš stát součástí těchto vztahů. Ale je to tak, že vztahy nestačí, lidé potřebují slyšet příběh - můj příběh a Ježíšův příběh. 

Co když neznám odpovědi na jejich otázky?
Nikdo nezná všechny odpovědi. Nesetkal jsem se s negativní reakci, když řeknu že nevím a navíc je to úžasná příležitost - potkejme se znovu...já to zatím zjistím. 

Byly s tím problémy
Ježíš měl problémy, když žil takovýto život. Byli lidé, kterým se to nelíbilo. “To se přece nedělá potkávat se s takovými lidmi...”, říkali. A je pravda, že takovýto život bude vytvářet problémy. Zdá se mi, že největší problémy to vytváří v nás. Dochází totiž k napětí mezi tím, jaký jsem dostali od Ježíše úkol a tím, co by se mě hodilo, nebo líbilo. 

Máme na Majáku skupiny, ale potřebujeme nové, abychom mohli nabídnout dalším lidem místo mezi námi. Problém je, že to bude znamenat, že se někdo sebere a bude zakládat novou skupinu. To znamená ztratit vztahy a začít je budovat s lidmi, které tak dobře nezná. A to jde přímo proti tomu, co většina z nás chce. 

Nebo se společně chceme modlit, protože víme, že bez modlitby se věci nemůžou pohnout. Problém je, že to je třeba ve středu v 6 ráno (pro studenty v 7...). Ale to je těžké...takhle brzy vstávat. Nebo je to v sobotu jednou za měsíc, ale to je zase celou hodinu a já nevím jestli to zvládnu. A znovu to napětí. Nechce se mi, nevím úplně jak na to, musel bych se něco naučit, něco změnit, ale pořád je tady ten úkol. 

Ježíš říká, jsou tady v podstatě jenom 2 pohledy. Já jsem přišel pro nemocné. Přišel pro mě a pro vás, to byl jeho úkol, to byl důvod proč přišel, kolem toho se točil celý jeho život. A pak jsou tady ostatní, ti kterým jde o něco jiného. Otázka je, na které straně budu stát já. Budu člověkem, kterému jde o nemocné a nebo o něco jiného?

Hlavní myšlenka
Co musím udělat, abych v roce 2013 získal 1 člověka pro Ježíše?
  • Ježíš musí změnit a měnit můj příběh.
  • Budu mít přátele a mluvit s nimi o Ježíši. 


CO S TÍM?

STAČÍ JEDEN
Jak se můžeme modlit jako rodin, nebo jednotlivci za 1 člověka, který by skrze mě mohl poznat Ježíše? Možná vás zatím nikdo takový nenapadá, ale začněte se modlit, začněte Boha prosit, aby vám takového člověka dal. Pak s ním budujte přátelství a mluvte o Ježíši a uvidíme, co se stane. 

Druhá praktická věc se týká toho, když vám není jasné, proč některé věci děláme tak, jak je děláme. Určitě nejlepší věc je zvednout telefon a zavolat. Nicméně to, co bych chtěl, abyste věděli je, že se snažíme, aby všechno řídila jedna otázka a to je: Jak to, co děláme pomáhá naplnit úkol, který nám Ježíš dal?


ZÁVĚR

Je to teď tak, že asi 4 - 5 lidí se chce nechat na Velikonoce pokřtít. A možná jich je ještě víc. Ale realita je taková, že jsou to lidé, za kterými někdo šel, které někdo znal, se kterými někdo mluvil, které někdo pozval, kterým se teď někdo věnuje. To je náš úkol a funguje to.

"Není žádný důležitější úkol v životě křesťana, než přivádět ostatní k Ježíši. Pokud jste to zažili víte, že to také přináší největší radost." 

Přál bych si, aby co nejvíc z nás tuto radost mohlo příští rok zažít.