DOBRÁ ZPRÁVA O BOHU, KTERÝ JE S NÁMI

ÚVOD

Existují dva extremní pohledy na Ducha svatého v církvi

• Někteří měli špatné zkušenosti. Duch svatý je jako divný příbuzný, kterému se snažíte na rodinné oslavě vyhnout. Zažili jste možná zneužití toho, co lidé vydávali za působení Ducha svatého. Problém je, že jsme vylili s vaničkou i dítě.
• Jiná skupina lidí má spoustu pozitivních zážitků. Často jsou to zážitky dávno v minulosti a rádi bychom se k nim vraceli.

Druhá otázka je jestli nám nechybí zkušenost.

• Čím dál tím víc lidí zjišťuje, že důraz na rozum, vědu a fyzický svět nestačí. Objevuje se obrovská touha u lidí po duchovní zkušenosti.
• Paradoxně je to podobné i v církvi. Jakoby Bůh byl hudba, která hraje v pozadí, ale jakýkoliv jiný zvuk ji přehluší.

Hlavní myšlenka: Dobrá zpráva je, že Bůh je s námi jako Duch svatý, který nás vede ke stejnému životu, jako Ježíš.

Chtěl bych dnes ukázat na to, že Ježíšův příběh, příběh první církve a náš příběh jsou úplně stejné. Ale zároveň náš příběh není stejný, jako příběh první církve, protože každý z nás má jiné úkoly a poslání.

Ježíš

• Narodil se z Ducha svatého
• Lukáš 2 - Ježíš rostl – Ježíš rost a poznával Boha. Ježíš nebyl v Matrixu, kde by si prostě nahrál to, co potřebuje, ale učil se.
• Nechal se pokřtít a byl naplněný Duchem svatým - L 3

L 3: 21 Zatímco se křtil všechen lid, byl pokřtěn i Ježíš. Když se modlil, otevřelo se nebe 22 a Duch svatý na něj sestoupil v tělesné podobě jako holubice. Z nebe tehdy zazněl hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě jsem našel zalíbení."

• Ježíš byl Bůh a člověk a obojí na 100%. Jak žil, jak sloužil? Stejně jako my. Z Ducha svatého. Ježíš nebyl superman, který se schovával za novináře a když se nikdo nedíval, tak dělal věci, které nikdo neumí.
• Duchovní boj

L 4:1 Ježíš se vrátil od Jordánu plný Ducha svatého a Duch jej vedl na poušť. 2 Čtyřicet dní tam byl pokoušen ďáblem a v těch dnech nic nejedl.

• Ježíš žil dokonalý život z moci Ducha svatého.
•  Moc k životu a službě

13 Když ďábel dokončil všechno to pokušení, opustil jej a čekal na další příležitost. 14 Ježíš se v moci Ducha vrátil do Galileje a zpráva o něm se roznesla po celém okolí. 15 Učil v jejich synagogách a všichni ho chválili.

• Ježíš se vrátil z pouště a začal sloužit…v moci Ducha svatého.
•  Uzdravování z Ducha svatého - L 5:17
•  Radost z Ducha svatého - L 10:21

Ježíš žil z Ducha svatého.

Církev

L 24:48 Vy jste toho svědkové. 49 Hle, já na vás sešlu zaslíbení svého Otce. Zůstaňte ale ve městě, dokud nebudete oblečeni mocí shůry."

• První křesťané viděli Ježíše, jak vstal z mrtvých a chtěli vyrazit. Ježíš jim, ale říká, že ještě to nejde, ještě jim něco chybí. Chybí jim stejná moc, aby mohli sloužit, kterou měl Ježíš.

Sk 1 - Modlí se, stejně jako Ježíš – 40 dní se postil a modlil a pak se vrátil v moci Ducha svatého

Sk 2 - Stejně jako Ježíš jsou naplněni Duchem svatým. Co se stane? Stejně jako Ježíš jsou poslaní. Dostali moc a začali dělat přesně to, co dělal Ježíš - šli, získávali další. 

Sk 3 - Uzdravení 

Sk 5 – Ananyáš a Zafira - Svatost - jiný život, patříte mi, budete jiní.

Sk 5:41 - Radost

Skutky 5:40: zavolali apoštoly, poručili je zbičovat, zakázali jim mluvit ve jménu Ježíšovu a pak je propustili. A oni odcházeli z velerady s radostnou myslí, že se jim dostalo té cti, aby nesli potupu pro jeho jméno. Dále učili den co den v chrámě i po domech a hlásali evangelium, že Ježíš je Mesiáš.

• Přestože první je zbili, radovali se. Navzdory okolnostem z toho, že mohli zažít stejnou potupu, jako Ježíš.

Sk 13 - Pavel na Kypru – duchovní Boj

Sk 15 – první církevní konference – museli společně a každý sám poznávat, jaký je Bůh a jak to myslí s těmi pohany v církvi.

Náš příběh

Náš příběh je úplně stejný.

Stejná moc

• Být křesťan znamená mít Ducha svatého. Ale člověk prožívá určitou míru, nebo plnost Ducha. 

Ef 5:18 Neopíjejte se vínem (což vede k prostopášnosti), ale nechávejte se naplnit Duchem.

• Zdá se mi, že v tomto verši je skrytý klíč ke křesťanské zkušenosti.
• Na jednu stranu přicházejí lidí s tím, že nemají zkušenost s Bohem, že jim křesťanství v životě nefunguje.
• Na druhou stranu, když se jich zeptám, jak budují svůj vztah s Bohem, tak většinou řeknou, že nemají čas, že jim to moc nejde.
• Ježíš žil život plný Ducha svatého, čteme o tom, jak se 40 dní postil, jak se často celou noc modlil. Eugen Peterson říká o dnešních křesťané, že vytvořili Turistickou mentalitu – vyhledávají vrcholy a zároveň hledají rychlá řešení. Ale pro všechny fanoušky turistiky, co musíte udělat, abyste se dostali na vrchol? Šlapat do kopce a to vždycky něco stojí.
• Potom spoléháme na to, že to někdo vyřeší za nás – chceme, aby se za nás někdo modlil, aby někdo jiný nám udělil moc.
• Nikdo z nás by si nedovolil budovat svůj vztah s manželkou nebo s dětmi, tak jak budujeme svůj vztah s Bohem. Přijít jednou za týden domů a říct: “Teď na tebe mám hodinu času a pak zase musím zmizet.”

Růst v poznání – poznávat, kdo je Bůh. Boha můžeme poznávat tím, že čteme to, co nám řekl.

Svatost - změna

• Nikdo není dokonalý, ale nikdo se s tím nemůže spokojit. Je obrovský problém, když křesťané říkají, že jim nevadí, že v životě mají problémy, když rezignovali na hřích ve svém životě.

Moc k životu a ke službě

• Chcete žít pro Ježíše? Chcete pomáhat lidem a říkat jim o Ježíši? Jinak to nejde, stejně to měl Ježíš, stejně to měla první církev. Dává take různé dary, abychom společně mohli něco dělat.

Udzravování – na Majáku se modlíme za nemocné a chceme v tom pokračovat, takže když budete mít problémy, dejte vědět a my rádi příjdeme.

Duchovní boj - vedeme boj a často potřebujeme pomoc.

Radost - život je těžký, dějou se hrozné věci, život je boj

• Můžeme mít radost z Ducha svatého navzdory okolnostem v životě. 

Hlavní myšlenka: Dobrá zpráva je, že Bůh je s námi jako Duch svatý, který nás vede ke stejnému životu, jako Ježíš.

A protože jste dočetli až do konce, můžete si poslechnout nahrávku na http://1url.cz/VraR

NA ČEM STOJÍ MOJE PŘESVĚDČENÍ?

Dneska mi to v Maďarsku končí. A jako každý rok to byl neskutečný zážitek. Kdybych si měl vybrat jednu akci za rok, kam můžu jet, určitě to bude tady. Skvělí řečníci, skvělá atmosféra, velmi inspirující a odborné. Velmi mě mrzí, že tak málo vedoucích objevilo možnosti, které tady jsou.

Ale o tom psát nechci. Dnes ráno jsme dodělali Daniele. Bylo to vynikající. Nejvíc mě zaujaly myšlenky o přesvědčeních a hodnotách a o tom, jak dnes narážejí křesťanská přesvědčení a nekřesťanská. Dnes jsme mluvili o tom, na čem stojí naše přesvědčení, kde je hledáme? Odpověď je samozřejmě jasná...v Bibli, tedy aspoň jako křesťané.

Problém je ale zjevný. Neustále narážím na to, že víc a víc lidí nemá čas Bibli číst, natož studovat a vlastně ji nezná. Jaké jsou důsledky? Když mluvíme o přesvědčeních a hodnotách, tak třeba to, že nevíme, jaké máme přesvědčení a hodnoty. Žijeme s tím, co funguje, co se nám hodí, ale ne co říká Bible. A co se stane ve chvíli, když se setkáme s jinými hodnotami (pro většinu z nás každý den)? Převálcuje nás to. Nejsme schopni často definovat naše hodnoty, obhájit je a stát za nimi.

Výzva dnešního dne byla a je jednoduchá a přesto složitá. Pojďme studovat Bibli, pojďme ji znát, pojďme vědět, co říká. Jinak nás převálcuje to, co se děje kolem nás. Nemluvím ale jenom o nějaké povrchní znalosti veršíků, ale o skutečnému porozumění Bibli, do důsledků, kdy jsme schopni odpovídat na otázky, na které se ptá dnešní doba a dnešní lidé. A potom také poslušnost.

Možná to zní typicky od kazatele...čtěte Bibli...tobě se to řekne, ty si za to placený. Ale tato výzva nepřichází dnes ode mě, ale od starého profesora matematiky na Oxfordu, který předvedl jedna z nejlepších a nejaktuálnějších kázání, která jsem kdy slyšel a tak postavil laťku hodně vysoko pro všechny kazatele, ale také všechny ostatní. Když tohle zvládne matematik, proč ne inženýr, stavitel, prodavačka?

UPROSTŘED CIZÍ ZEMĚ

Nechci psát o své zkušenosti v Maďarsku, ale o něčem co v Maďarsku probíráme. Každé ráno na ELF máme ranní výklad Bible. Není to takové to úvodní slovíčko, jak někdy bývá na 7 minut, které nic neřekne a pak se máme modlit. Je to pořádné 40 minutové kázání a navíc je letos připravil profesor matematiky z university v Oxfordu. Což už samo o sobě je velmi zajímavé a je to výzva pro všechny, kteří jsou v církvi a nejsou "profesionálové" (jakoby někdo z nás byl).

Nicméně tento rok se zabýváme knihou Daniel. A tady bych chtěl navázat na to, co jsem psal včera o našich přesvědčeních. Proč jsou moje přesvědčení tak důležitá? No protože se dostáváme do úplně stejné situace, jako se dostal Daniel. Představte si Daniela, mladého člověka, který byl násilím odvedený z vlastní země do úplně jiné země...na převýchovu. Z Izraele, z Jeruzaléma do Babylona. Města, které ve všech směrech přesahovalo to, v čem Daniel vyrůstal. Bylo větší, hezčí v každém ohledu. A jistě být vzat násilím z domu je těžké, být přesídlený do jiné kultury je těžké, ale zkuste si představit ty možnosti. Mnohem lepší university a Daniel byl vybraný právě proto, že byl velmi inteligentní. Mnohem lepší pracovní příležitosti, mnohem větší potenciál pro osobní rozvoj a kariéru. A Danielovi se dařilo. Studoval na Babylonské univerzitě, pracoval pro Babylonskou vládu a přesto zůstal jiný.

Je to velmi podobné tomu, v čem žijeme dnes. Otevírají se nám obrovské možnosti. Týká se to jistě mladých lidí. Získáte určitou svobodu na střední škole, kterou jste dřív neměli, přestěhujete se z domu na vysokou školu a otevře se vám úplně nový svět, odstěhujete se od rodičů a začnete pracovat. A často tyto změny jsou těžké. Přestěhovat se, ztratit přátele, omezit kontakt s rodinou, muset se postarat sám o sebe, ale na druhou stranu ty příležitosti, které máme. A tyto situace nutně přicházejí. Ale otázka je, co to udělá se mnou?

Proč zůstal Daniel jiný? Proč můžeme zůstat my jiní i přes všechny změny, které se dějí v našem životě?

• Znal svoje přesvědčení
• Daniel věděl, čemu věří a proč tomu věří. Včera jsem psal o přesvědčeních, můžete se k tomu vrátit. Daniel se dostal do situace, kdy nebyl žádný důvod, proč se nepřizpůsobit. Nikdo se nedíval, asi by se na něho nikdo nezlobil a on přesto věřil v Boha a žil pro něj na 100%. A to je přesně ono, co se děje, když se nikdo nedívá?
• Znal alternativy
• Jistě být křesťan není vždycky jednoduché, ale známe alternativy? A dávají skutečně větší smysl, než křesťanství? Většina z nás není ochotná se ptát po tom, jaké jsou alternativy. A je jedno, na které straně stojíte. Pro křesťany je to často zjednodušený pohled na jiná náboženství kolem, pro nekřesťany je to často předčasné odmítnutí křesťanství bez toho, aniž by ho vůbec zvážili. Daniel znal alternativy. Žil v Babyloně a viděl to, jak Bůh jednal s králi v Babyloně a že ve skutečnosti neměl moc alternativy, které by dávaly smysl.
• Nedělal malé kompromisy
• Poslední věc, která je zajímavá je hned na začátku knihy Daniel a týká se jídla a pití. Z nějakého důvodu Daniel odmítl jídlo a pití, které mu nabízeli, protože se neshodovalo s jeho vírou. Neznám jeho důvody, ale to co je na tom zajímavé a důležité je, že Daniel neudělal kompromis v ani tak malicherné věci. A znovu tady se projevují přesvědčení. I když je to maličkost, i když jakoby o nic nešlo, Daniel si nedal. 

A tak je to velká výzva pro každého z nás, ale dneska možná pro mladé lidi. Realita je, že většina církve se dívá na mladé lidi s nadhledem. To je škoda, oni jsou církev a jsou velmi schopní. Tak jako byl Daniel, bylo mu možná 15, když to celé začalo. To není moc. A tak pro všechny mladé (je mi 30...jsem mladý), co budete dělat uprostřed cizí kultury, která je všude kolem nás? Uprostřed kultury, která často jde přímo proti tomu, čemu věříme? Zabalíme to? Přizpůsobíme se? Vždyť o nic nejde, ne? Nebo protože víme, kdo jsme, protože víme, co pro nás Ježíš udělal, tak to nevzdáme? A určitě dostaneme po hlavě, ale to nevadí. Určitě to vždycky nezvládneme, ale to nevadí. Určitě nás to bude stát hrozně moc, ale to nevadí. Protože podívejte se na alternativy....

JAKÉ JSOU MOJE PŘESVĚDČENÍ?

Už po páté mám možnost být v Maďarsku na European Leadership Forum. Je to úžasná příležitost, jak se vzdělávat a poznat nové lidi. Tento rok se účastním přednášek o učednictví. Tedy o tom, jak vést lidi, aby ve svém životě odráželi to, že Bůh je skutečný. Včera mi v hlavě zůstal jeden obrázek, nad kterým musím neustále přemýšlet.

Byl o tom, jaké jsou priority v křesťanském růstu lidí. Obrázek je pyramida, základnu tvoří PŘESVĚDČENÍ - to čemu věříme. Nad tím je VZTAH S BOHEM, potom CHARAKTER, SLUŽBA A VEDENÍ. To znamená že s hlediska priorit by pro nás mělo být nejdůležitější, jaké mají lidé přesvědčení, potom, jaký je jejich vztah s Bohem, charakter, služba a vedení. A z hlediska rozvoje lidí, jak je v těchto oblastech, podle důležitosti rozvíjet. 

Nicméně narazili jsme na jeden problém. Ve většině situací dnes, když je člověk ochotný a schopný, dáme mu velké množství služby a prostoru vést. Mnohem míň se zajímáme o charakter, ještě míň vztah s Bohem a úplně nejmíň o jeho přesvědčení. A tak jsme postavili pyramidu na její špici a ztratili stabilitu. 

Nejzajímavější bylo vidět, jak se to potom projevuje v praxi. Je spousta schopných, mladých vedoucích, kteří nemají charakter, nebo vztah s Bohem. Nejvíc mě ale asi dostala ta část s přesvědčeními. Jestli skutečně věříme tomu, co je to křesťnaská víra. Co jsou nakonec věci, kterým věříme?

Dnes je pro nás tak často důležité jestli se lidé účastní našich aktivit a programů, jestli čtou Bibli, modlí se, jestli něco dělají. A přesto, že to je důležité, není to to nejdůležitější. Začal jsem přemýšlet o tom, co mi zbyde, když všechny tyto věci vynechám a zaměřím se na to, kde se projevují moje přesvědčení. 

Když jdu do práce a jsem postavený do situace, že mám udělat kompromis se svým svědomím. Zaplatit něco bokem, bez dokladu, říct věci, které nesjou úplně pravda, abych prodal. Co udělám? Jaké je moje přesvědčení? Je Ježíš Pán a proto jsem ochotný i za cenu ztráty udělat to, co je správné a nebo moje touha vidělat, můj strach z toho, že přijdu o práci je větší než Ježíš?

Když na svobodnou křesťnaskou holku zamrká spolužák ve škole a ona se může zbláznit, protože konečně o ni někdo projevil zájem, jaké je její přesvědčení? 

Když všichni spolužáci vyrážejí v pátek večer, aby to pořádně oslavili. Neříkám, že je špatné jít s nimi, ale otázka je proč? A taky jak a s čím odejdu? Odejdu s tím, že všichni ostatní vůbec nemají tušení, že jsem křesťan, protože jsem perfektně zapadl a navzájem jsme se nakonec podpírali cestou domů? Nebo odejdu s tím, že pomůžu ostatním, aby dorazili v pořádku domů a oni na to budou vzpomínat? Jdu s nimi, abych byl jako oni a nebo, abych jim ukázal, že je možné být jiný?

Jednoduše, jak vypadá váš život, když nejste v církvi, když nejste na setkání křesťanů, ale když se nidko nedívá. Jaká jsou vaše skutečná přesvědčení? A jaké lidi potom postavíme do vedení? 

DOBRÁ ZPRÁVA O SEXU

Vzpomínáte,  jak hrozné to bylo, když s vámi rodiče mluvili o sexu. Měli jste pocit, že toho víte víc než oni. Posadili si vás, vážný výraz, nic moc z nich nevypadlo. Nebo jste absolvovali přípravu na manželství, kde se o sexu mluvilo zásadně jako o „tom“. V církvi jsme se taky moc nevytáhli. Kolik z nás slyšelo „je to hrozné, schovej si to pro toho, koho budeš milovat.“ Většinou jsme mluvili o sexu negativně.

Navíc sex je něco, co nás obklopuje a potřebujeme se orientovat. Například jsem zjišťoval, na co všechno existuje reklama ze sexuální podtextem. Tady je krátký výčet - kalkulačky, mezinárodní setkání chovatelů drůbeže, telefony, videohry, ústní vodu, olej na smažení, toaletní papír, rozvodové právníky, plechovky s houbama, mléko.

Sex je součástí všeho, co za něco stojí. Když pustíte televizi, nebo zajdete do kina, dnes je běžné vidět věci, které před 10 lety by zapadaly do kategorie erotických filmů a dnes to nikdo neřeší a to, co se před 10 lety řešilo a pouštělo po 10 hodině, dnes už nikdo neřeší.

Ale týká se to nás. Z rohovorů vyplývá, že to často nefunguje, chtěli bychom víc (většinou chlapi), zklamaní – čekali jsme, že to bude jinak. Nikdo nám k tomu nikdy, nic moc neřekl, na většinu jsme museli přijít sami. Náš pohled je často formovaný romantickými filmy a pornografií.

Mnoho lidí to neřeší, nebo se o sexu bojí mluvit (jenom 15% lidí je schopných skutečně řeší problémy se sexem se svým partnerem. ).

Přes veřejnou posedlost sexem, hodně lidí považuje sex za tak osobní záležitost, že se o ní nemluví. A to i ve chvíli, když něco nefunguje. To se dotýká také toho, že lidé mají pocit, že je to tak osobní, že si můžou dělat, co chtějí – řešil jsem několikrát, že lidé překračovali hranice, které pro sex Bůh určil – tedy manželství s tím, že je to jejich věc nikdo jim do toho nemůže mluvit.

A pokud nejste křesťané, tak vás to určitě taky zajímá. Možná byste chtěli být křesťan, ale někde jsem zaslechli, že jste proti sexu. Jak se vlastně církev dívá na sex a proč?

Hlavní myšlenka: Sex je vyjádřením a budováním jednoty v manželství.

BIBLE – MOC SE TO NEZMĚNILO

Když Pavel píše do Korintu, řeší 2 otázky ohledně sexu, které jsou úplně stejné, které se řeší dnes. Na jednu stranu byli lidé, kteří říkali, že je jedno, kdo co dělá a na druhou stranu lidé, kteří říkali, že sex je špatný. A stejné je to dnes. Důležité je také vědět, že Pavel píše do církve. Nepiše nekřesťanům, ale křesťanům. My máme někdy tendenci moralizovat lidi mimo církev, ale Pavel říká, že si máme uklidit před vlastním prahem.

1 Korintským 6:12  "Všechno smím" - budiž, ale ne všechno je prospěšné. Všechno smím, ale ničím z toho se nedám ovládnout. 13  "Jídlo břichu a břicho jídlu - Bůh jednou zruší obojí." Budiž, tělo však nepatří smilstvu, ale Pánu a Pán tělu. 14  Tentýž Bůh, který vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí i nás. 15  Copak nevíte, že vaše těla jsou Kristovými údy? Mohu snad vzít údy Kristovy a učinit je údy nevěstky? To nikdy! 16  Copak nevíte, že kdo se spojuje s nevěstkou, je s ní jedno tělo? Vždyť Písmo říká: "Ti dva budou jedno tělo." 17  Kdo se však spojuje s Pánem, je s ním jeden duch. 18  Utíkejte před smilstvem! Žádný jiný lidský hřích se netýká těla; kdo ale smilní, hřeší proti vlastnímu tělu. 19  Copak nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který je ve vás a kterého máte od Boha? Už nepatříte sami sobě; 20  byli jste draze vykoupeni! Proto svým tělem vzdávejte čest Bohu.

JE TO INSTINKT, NEBO POTŘEBA

Takto by se asi dalo shrnout to, co někteří v Korintu říkali a co lidé říkají dnes:

Je to instinkt – jsme zvířata, tam to taky nikdo neřeší, kdo s kým, kdy chtějí. Tak kde je problém? Je to přirozené, proč to nějak omezovat. Když se dva lidé svobodně rozhodnou, proč jim bránit?

Je to potřeba – trochu jinak, ale stejná myšlenka. Sex je přirozená potřeba, jako jídlo, pítí, kyslík. Bez sexu se nedá žít. No a jestli je to přirozené, tak proč ne? Nikdo neřeší, co jíte, nebo pijete.

Je to jenom tělo – je to jenom tělesná záležitost. Nijak jinak to nikoho neovlivňuje. Dokonce dnes je normální, že máte manželku, kterou milujete a milenku, se kterou spíte a není to problém, protože vztah je možné oddělit od sexu.

Je to moje tělo – je to moje soukromá věc, se svým tělem si můžu dělat, co chci.

A Pavel na to reaguje

Není to instinkt – nejsme zvířata. Neseme odpovědnost za to jak žijeme. Jestli je to instinkt a normální, co potom v manželství? Tam to nikdy nemůže fungovat. Co když se ožením a přijde na mě instinkt?

Není to potřeba  - četl jsem, že člověk přežije bez kyslíku 7 minut, bez vody 7 dní a bez jídla 7 týdnů. Možná to není úplně přesné, ale chápate, co chci říct. Ale ještě nikdy jsem nebyl na pohřbu, kde by se říkalo: „Petr zemřel, protože už dlouho s nikým nespal.“ Je možné, že se takové věci na pohřbech neříkají, ale spíš si myslím, že se něco takového nikdy nestalo. Pavel také potom dál říká jednu naprosto radikální věc a to je, že je možné žít plnohodnotný život úplně bez sexu, rozhodnout se  být svobodný, jako byl on.

Není to moje tělo – v.13 – vaše tělo vám nepatří, patří Bohu, který ho stvořil.

Nejde jeno o tělo – nikdo tomu nevěří. Jestli by mělo jít jenom o tělesnou záležitost, která nemá vliv na celého člověka, zkuste říct obětem znásilnění, že se mají zbrchat, vždyť o nic nejde.

16  Copak nevíte, že kdo se spojuje s nevěstkou, je s ní jedno tělo? Vždyť Písmo říká: "Ti dva budou jedno tělo."

Nikdy jsem si nevšiml jedné věci. Myslel jsem si, že když se mluvilo o jednom těle, mluvilo se o sexu, ale zdá se, že to tak vůbec není. Tady by to nedávalo smysl. Výraz jedno tělo nemůže znamenat jenom sex. Když to volně přeložíte, Pavel by říkal: „Nevíte, že kdo spí s prostitutkou, tak s ní spí?“ To by bylo divné, proč by něco takového říkal? Je to jako říkat: „Nevíte, že když jedete autem, tak jedete autem“ Jedině, že byste zapoměli. Také se nenechte rozhodit prostitutkou. Tehdy nebyli svobodní dospělí, jediný způsob jak spát s někým byla prostitutka. Pavel říká, nevíte, že když máte sex, stáváte se jedním tělem?

Komentátoři říkaji jednu věc a to je, že stát se jedním tělem znamená radikální sebeodevzdání – na 100% dát svůj život druhému člověku. Sex je vyjádření a nástroj hluboké jednoty mezi lidmi, kteří dali jeden druhému svůj život se vším všudy. Proto jako křesťané věříme, že patří do manželství. Není možné dělat se svým tělem, co nechcete dělat se svým životem. Nemůžete stát nazí a zranitelní před někým, když nechcete ztratit svoji nezávislost. A to je jeden z největších problémů. Chceme sex, ale nechceme ztratit nezávislost.  Radikální sebeodevzdání je, že jste ochotní na 100% odevzdat svůj život druhému člověku – znamená to radikální jednotu – finanční, přátel, směřování života, oběť jeden pro druhého, společná služba, závazek řešit problémy i ve chvíli, kdy je to těžké. Sex je součástí tohoto radikálního sebeodevzdání a jeho nástrojem.

Chemie sexu

Existuje spousta zajímavých studií o tom, co se při sexu děje. Nejsem expert, ale tyto věci jsou poměrně známé. Začal bych tím, jestli všichni víme, kdo byl Ivan Pavlov a jeho psi? Byl to Ruský vědec, který zkoumal podmíněný reflex. Předtím, než krmil psi, zazvonil na zvon. Psi si spojili zvuk zvonu s jídlem a když uslyšeli zvon začali slintat. Pavlov zjistil, že psi slintali ale i ve chvíli, kdy žádné jídlo nedostali, ale jenom slyšeli zvon. Sex funguje podobně. Při sexu se vylučují látky, které působí euforii, radost a potěšení. Jsou podobné drogám. Díky tomu si vytváříme asociace s kým, nebo s čím jsou spojené. Jednoduše se vytváří pouto – což je úžasné v manželství – sex takto přispívá k budování jednoty a vztahu.

Ale stejný způsobem vzniká závislost na pornografii. Jenom se toto pouto nevytváří s člověkem, ale obrázkem na počítači.

Že to je realita stačí některé statistiky

• Každou sekundu sleduje porno na internetu 28 258 lidí
• Každou sekundu lidé utratí za porno na interentu 3 075 dolarů
• 35% veškerého stahování na interentu se týká pornografie
• 25% veškerého vyhledávání se týká pornografie
• Na každé dva muže, kteří sledují pornografii na internetu připadá jedna žena.
• 34% uživatelů interentu bylo vystaveno pornografii nechtěně.
• V Británii – 4 z 5 16 letých kluků a holek sledují pornografii na interentu.
• Průměrný věk kdy se mladý člověk setká s pornografii je 11 let.

Závislost na pornografii je formou chemické závislosti.

Také jsme asi před rokem jsme mluvili o tom, co to vůbec sex je. Dnes populární, také mezi křesťany, říkat, že sex je jenom pohlavní styk. Ale tady se definice sexu velmi rozšiřuje. Jestli jedno tělo neznamená sex, jakože neznamená, ale vytváření jednoty a chemie tomu má také napomoci, tak Pavel říká, že jakékoliv sexuální chování, které přináší radost, potěšení, vzrušení patří do manželství, protože buduje jedno tělo.

Dnes je běžné, že společnost podceňuje význam sexu, dělá z něj instinkt, kde o nic moc nejde, ale je vidět, že je to úplně jinak. Není nezávazný sex, ten totiž svoji podstatou vytváří závazek a spojuje lidi.

1 Korintským 7:1  Pokud jde o to, jak jste psali: "Pro muže je lepší obejít se bez ženy" - 2  budiž, ale abyste se vyvarovali smilstva, ať má každý muž manželku a každá žena manžela. 3  Muž ať své ženě plní manželskou povinnost, stejně jako žena svému muži. 4  Ženino tělo už nepatří jí, ale manželovi, stejně jako mužovo tělo už nepatří jemu, ale manželce. 5  Neodpírejte se jeden druhému - jedině po vzájemné shodě, že se na čas uvolníte pro modlitbu. Potom zase buďte spolu, aby vás nepokoušel satan, kdybyste se nemohli ovládnout.

SEX JE ŠPATNÝ, SCHOVEJ SI HO PRO TOHO, KOHO BUDEŠ MILOVAT

Hrozně často se toto říká mladým lidem. A tady to začíná být zajímávé pro rodiče, protože se svými dětmi o tom budete mluvit, jaký pohled na sex jim přinesete? Jak se díváme na sex? Je to něco nedůležitého, nebo nízkého. Nemluvíme o něm, dokonce ani jako manželé. Nebo někdy ho vnímáme jako břemeno – hlavně ženy. To je něco, co vyplývá z rozhovorů, které jsem měl. Část toho může být spojená s přehnaným pohledem na sex, který nabízí kultura – ve filmech, kde je zobrazeno něco nerealistického, ale možná také tím, jak jsme v církvi o sexu mluvili. 

Jak se Bible dívá na sex?

Bible mluví jinak , velmi otevřeně a pozitivině, tedy co se týká sexu v manželství. Bůh je ten, kdo stvořil sex a řekl, že je dobrý. Bůh se nedívá jinam, když se lidé milují. Čteme v Genesis 2, že muž a žena byli nazí a nestyděli se. Spousta mužů se modlí, aby to jejich ženy pochopili. Nebo si vezměte Píseň písní. Celá je o sexu a erotice. Sex je dobrý a lidé si ho užívají.

Sex jako nástroj zachování věrnosti

Jeden důvod, který Pavel uvádí, který se často podceňuje je, že sex je nástroj k zachování manželské věrnosti. Manželé dali jeden druhému slib, že oni jsou ti jediní, se kterými chtějí budovat jedno tělo. Sex je toho součástí. Mají od toho svoje očekávání, někdy různé, ale řekli, že nechtějí hledat někde jinde. Realita je, ale že přibývá případů, nebo je to možná dnes veřejnější, kdy lidé hledají naplnění jinde. Může to byt už zmiňovaná pornografie, nebo jiní muži a ženy. Pavel píše, že dobrý sex v manželství funguje jako ochrana. Tak to je.

Sex jako prohloubení jednoty a závazku.

Jestli je pravda, to o jednom tělě, sex je úžasný nástroj, jak budovat jednotu v manželství. Není to povinnost, ani něco otravného. A my tady podceňujeme význam sexu v manželství. Opačně, než jak dnešní kultura, ale podceňujeme. Tím, že se k němu stavíme jako k něčemu nízkému, nedůležitému. Pavel píše, že sex je důležitou součástí manželství.

DOBRÁ ZPRÁVA

Tak a teď ještě k dobré zprávě. Jak náš pohled na to, co Ježíš udělal ovlivňuje náš vztah k sexu a potom jeden k druhému. Nedávno jsme mluvili o manželství. O tom, jak dobrá zpráva mění náš pohled na manželství. A to, že manželství není na prvním místě o mě, ale o tom, jak můžu sloužit druhému člověku. Co když se začneme dívat na sex tímto pohledem, že to není o tom, co z toho mám na prvním místě já, ale co můžu dát? Pavel říká, že  moje tělo nepatří mě, ale mojí manželce. Co když se v manželství přestanu dívat na to, co s toho mám já, ale jak můžu sloužit tomu druhému. Co kdybych přestal přemýšlet o tom, co já a začal přemýšlet o tom, co ten druhý. Kolik problémů by se najednou vyřešilo, kdyby oba manželé přemýšleli na prvním místě, co che ten druhý a ne já?

Neexistuje intimita bez ztráty individualismu

Bůh se vzdal svojí nezávislosti kvůli nám, abychom s ním mohli mít vztah, jinak to nešlo. Dokud nesdílel s námi všechno, neměli jsme nic. Sex je slabým odvarem, obrazem našeho vztahu k Bohu. Vztah k Bohu nefunguje bez ztráty nezávislosti – na obou stranách. Sex, manželství nefugnuje bez ztráty nezávislosti

Proto věřím, že křesťanství nenabízí nějaký omezený a úzkoprsý pohled na sex, ale mnohem širší, než dnešní společnost.

Odpouštění a nový začátek

Většina z nás má nějakou minulost, které litujeme, co se týká sexu. Někteří mají i nějakou přítomnost, které litujeme. Ale tady je také dobrá zpráva. Kolem Ježíše se točila spousta lidí, kteří měli svoji minulost a také přítomnost. A Ježíš jim odpouštěl. Pro každého je možnost nového začátku. A jestli si nesete minulost, nemusíte. Je tady odpuštění a nový začátek pro každého. 

Hlavní myšlenka: Sex je vyjádřením a budováním jednoty v manželství.

CO S TÍM?

• První věc pro většinu z nás je, co si myslíte o sexu? Jaký je váš pohled na sex? Zkuste o tom přemýšlet. Je sex něco špatného, nízkého, nebo dobrý dar, který si užíváte, který vám Bůh dal?
• Potom, jak budete o sexu mluvit se svými dětmi. Jaký pohled na sex předáte svým dětem?
• Máte ve svém životě problém. Může to být pornografie, nebo něco jiného. Je potřeba to dnes začít řešit. Nečekejte na něco. Je to závislost a tam je potřeba detox. Začněte dnes.
• Zkuste si promluvit, jak jste spokojení se svým sexuálním životem. Zkuste se zeptat na to, jestli je třeba něco, co vám nevyhovuje, nebo s čím nejste spokojení.
• A samozřejmě...zkuste to v praxi...

A jako vždycky, protože jste to dočetli až do konce, můžete si poslechnout MP3 na 


http://majakvsetin.cz/download/kazani/Dobr_zprva_o_sexu_-_Bedich_Smola_-_13_5_2012.mp3

DOBRÁ ZPRÁVA O PRÁCI A ODPOČINKU

Není to úplně tak často, že bychom v církvi mluvili o práci. Zabýváme se věcmi jako je modlitba, Duch svatý, někdy možná rodinou, ale dneska je před námi důležitá otázka:

Na co je náboženství, které se nezabývá 1/3 našeho života? Tím, že církev ztratila zájem o to, co se děje 1/3 života lidí, začala být nezajímavá pro lidi

V práci by mělo být poznat, že jsem křesťan, protože křesťanství není osobní víra. Často ale jsou to právě křesťané, kteří říkají, že vlastně neví, co má jejich víra s prací společného. Říkají: “To je práce, tam to nejde, to je business.” Na druhou stranu jsem mluvil s jedním přítelem, který mi popisoval jednoho jejich zaměstnance, který se zabývá magií. Neví moc, co si o tom myslet, protože tento člověk je velmi aktivní v prosazování svojí víry, je totiž přesvědčený, že mu pomůže a také ostatním lidem. Jeho víra je nedílnou součástí jeho práce a jeho života.

Druhá otázka je jestli je rozdíl mezi duchovní práci a normální. Někteří extrémně duchovní lidé mi závidí moji práci. Říkají, že já můžu pracovat pro Boha. Ale kdy se stalo, že jsme to rozdělili? Je to skutečně tak, že já mám povolání od Boha a ostatní jenom chodí do práce, nebo vydělávají peníze?

Práce je také něco, na co si rádi ztěžujeme. Moc těžká, moc, málo peněz, šéf je idiot, spolu pracovníci jsou idioti – když se bavím z takovým člověkem mám tendenci říct – myslíš, že je možné, aby byli všichni kolem idioti…nebo je jenom jeden? Práce přináší stres – pryč jsou doby, kdy jste si chodili do práce odpočinout, že? Přináší svoje otázky o tom, co je správné a špatné.

Hlavní myšlenka:

Být křesťan znamená pracovat pro jednoho šéfa, který nás zachránil a pracovat podle jeho pravidel.

BIBLE

EF 6:5 Služebníci, poslouchejte své pozemské pány s posvátnou úctou, s upřímným srdcem, jako Krista.6 Neslužte naoko jako ti, kdo se chtějí zalíbit lidem, ale jako Kristovi služebníci konejte Boží vůli celou duší. 7 Služte s ochotnou myslí jako Pánu, a ne lidem. 8 Vězte, že cokoli kdo učinil dobrého, za to dostane odplatu od Pána, ať už byl otrok nebo svobodný. 9 Vy, páni, se k nim chovejte také tak. Zanechte výhrůžek - víte přece, že jak oni, tak i vy máte Pána v nebesích a ten nestraní nikomu.

Zaměstnanec jako otrok?

Má nám to vůbec co říct? Práce je těžká, přináší stres, zklamání, pracujete moc a zaplatí vám málo, někdy nic, někdy vás využívají….nepřipadáte si někdy jako otroci?

Ne naoko

Tento týden sem se bavil s jednou známou o tom, jak to vypadá u nich v kanceláři, když je šéf pryč. Nikdo nic nedělá, nikdo potom nestíhá. Co se dá dělat? – Facebook, email, věci do církve, naplánovat dovolenou, jinou práci.

A je to tak jednoduché. Hlavně, když děláte nějakou ne úplně záživnou práci, že. Ale realita je, že každý má někdy hroznou práci, nebo každá práce je někdy hrozná. Každý z nás musí dělat věci, které ho úplně nebaví. Někdy nemůžete sehnat práci, ale víte, že potřebujete pracovat, tak vezmete něco, co není ideální.  Nebo máte omezené možnosti – nemůžete si vybírat – umíte řemeslo a víte, že nic moc jinak dělat nemůžete. Ale i ideální práce je někdy hrozná. Mám ideální práci, ale jsou věci, které nerad dělám. Třeba vyplňování různých tabulek a vedení dokumentů. Nebo psaní kázání, já rád kážu, ale nerad píšu. Pavel mluví k otrokům a žádná práce není horší.

Dejte tomu všechno

Kdo z vás pracuje pořádně, když je s vámi šéf v jedné místnosti? Hrajete karty na počítači, čtete zprávy, povídáte si a najednou přijde šéf a makáte. Naučili jste se klávesové zkratky na přepínání obrazovek?

To říká Pavel,  cokoliv děláte, děláte pro Ježíše. On je váš šéf a s ním se blbě přepínají obrazovky Mytí nádobí, přebalování, natírání, účetnictví, management, studium. Protože to neděláte na prvním místě pro sebe, pro peníze, protože se někdo dívá, ale pro Ježíše.

Důvod je, že neexistuje podřadná práce. Když se podíváte do Bible, co byla práce, kterou Bůh na začátku dělá? Co byla práce, kterou člověk dělal? Oba dva se hrabali v hlíně. Ježíš byl tesař. Veškerá práce má smysl, veškerá práce je povoláním od Boha. Moje práce je úplně stejná, jako práce každého z vás. Zkuste se podívat, jestli se můžete ztotožnit s tím, co dělám. Vytvářím dokumenty, vyučuji, posílám emaily, telefonuji, jezdím na služební cesty, jezdím na školení, dělám porady, setkání se spolupracovníky, setkání s klienty, setkání s potencionálními klienty, dokonce jsem jednou rekonstruoval byt. Máte někdo podobnou práci?

Pavel říká, dělejte práci pro Ježíše, jakoukoliv, on je nakonec váš šéf. Za 100 let budou všichni šéfové mrtví, jenom On ne. Záleží nejvíc na tom, co On řekne na to, co a jak v životě děláte.

Jak se změní přístup k práci, když tohle pochopíte?

Budeme dělat věci pořádně i tehdy, když se nikdo nedívá – ne jenom, když hoří termín, nebo, když se někdo diva. Budeme dělat i věci, které se nám nechtějí, nebudeme je odkládat. Práce nebude místo, kde si řeším osobní problémy, ne že přijdete do práce, uvěříte kafe a zažnete řešit, co všechno je špatně ve vašem životě.

Otázka je, kdo je váš šéf? Pro koho nakonec pracujete?

Zaměstnavatel jako otrokář?

A teď něco pro šéfy. Není to tak, že se na to díváte a vidíte, jak lidé nepracují, když je nehlídáte, pomlouvají vás, jak jste hrozní, Někdy si prostě připadáte jako otrokáři. Ale abychom byli féroví, asi se stává, že šéfové využívají, zneužívají zaměstnance. Děláte přesčasy, nebo tolik, co nejde stihnout. Jeho neschopnost, vaše chyba – šéf něco zapomene, ale hodí to na vás. Něco vám slíbí a pak vám nezaplatí. Využívá toho, že má nad vámi moc, aby vás využíval. Ví, že si nemůžete dovolit o práci přijít.

Jedna myšlenka pro šéfy je, že křesťanský šéf má před Bohem odpovědnost, jak se chová k lidem, které zaměstnává.  Nejste lepší, máte stejného šéfa. Chováš se k zaměstnancům, tak že ty máš taky šéfa, který se pořád dívá?

Odpočinek

Pracujeme pro Ježíše a podle Jeho podmínek  a jednou z nich je i odpočinek. Už od začátku jedním z těch skvělých pravidel bylo 6 plus 1. Šest dní práce a jeden den odpočinku. A jestli je to něco, co Bůh určil jako pravidlo fungování našeho života, měli bychom to respektovat. A jestli ne, tak nás to dožene. Někdo řekl skvělou věc.

Buď si uděláte odpočinek dobrovolný, nebo vám Bůh udělá nedobrovolný.

A možná jste to sami  zažili, nebo znáte lidi, kteří to zažili. Makali, makali až se zhroutili – zdravotně, psychicky, něco jiného v jejich životě se pokazilo, třeba rodina.

Kdy a co

Jedna z otázek, na kterou se lidé ptali je, kdy a co. Tedy, jestli neděle je dnem, kdy musí mít volno a co můžou nebo nemůžou dělat. Jsou lidé, kteří musí v neděli do práce. Jednoduchá odpověď by asi byla a často taky byla, ať si najdou jinou práci. Zajímalo by mě, ale co bych měl dělat já, protože jestli jste si nevšimli, já jsem dneska v práci. Jestli, ale máme odpočívat a Bůh dal odpočinek a den odpočinku, jako něco, co má sloužit nám, potom nevidím problém, proč by to nemohlo být jiný den.

Druhá otázka je, co můžu a nemůžu. Jak takový den má vypadat. Možná jste to zažili, žádný sport, žádné vaření, nic. Je toto den odpočinku? Jestli odpočinek je pro nás, tak pak záleží na každém z nás, jak odpočíváme. Co je pro vás odpočinek? Může to být fotbal, já bych na fotbal nechodil, jenom, kdyby mě starší přinutili.  Sekání trávy, zahrádkaření, procházky po horách….co já vím.

Ale den odpočinku, není jenom o odpočinku. Ve Starém zákoně čteme ještě o jiném významu dne odpočinku a to je bohoslužba. Máme si připomínat to, že nás Bůh zachránil, tak jako zachránil Izrael z otroctví v Egyptě. A proto je dnes neděle pro naprostou většinu skvělým dnem odpočinku. Je to den, kdy můžeme společně Boha uctívat a zároveň si odpočinout. Navíc v setkání s Bohem si můžeme odpočinout ještě úplně jiným způsobem. Proto nestačí jenom se vyspat a okopat kytky. Jde o hlubší odpočinek, o to si připomenout, kdo je Bůh a co pro nás udělal.

Hlavní myšlenka:

Být křesťan znamená pracovat pro jednoho šéfa, který nás zachránil a pracovat podle jeho pravidel.

DOBRÁ ZPRÁVA

Dobrá zpráva je pro každého z nás možností, jak to o čem jsme teď mluvili, žít ve svém životě.

Všemocný šéf se stal nejpodřadnějším zaměstnancem, nechal po sobě šlapat, pracoval pro idioty jako já, a pro svoje nepřátele, pro jejich dobro. Přestože měl nárok na všechno, byl ochotný snést cokoliv a nechal se zabít, aby nás osvobodil. A teď když mu věříme, máme všechno, co potřebujeme. Teď pracujete pro něj

Můj šéf je idiot – já taky a přesto pro mě Ježíš zemřel, i když jsem byl jeho nepřítel. Tak proč bych já nemohl pracovat pro někoho, takového? V tom je moc toho, co Ježíš udělal, když tomu rozumím, když to naplňuje můj život, jsem schopný žít jako On.

Ale ty nevíš, co dělám, mám hroznou práci, navíc mi to nedává smysl.

Tady se mluví o otrocích, ti měli mnohem horší práci. Navíc, každá práce je povoláním od Boha.  A jaké jsou jiné možnosti? Můžete vyškrtnout 1/3 svého života, nebo pracovat pro Ježíše. Může to být stejné, jako když zpíváte, modlíte se, má to stejný smysl. Představte si, že přijmete svoji práci, jako povolání od Boha a budete ji dělat pro něj. Nehledě na to, co říkají všichni kolem.

Odpočinek

Často slýchám otázku, jestli skutečně musím odpočívat. Ale to je špatně položená otázka. Je to stejně, jako se ptát, jestli musím vzít svoji ženu na večeři, nebo si hrát se svými dětmi. Na to se nikdo neptá. Jsme rádi, že můžeme. A stejné je to s odpočinkem. Můžeme si odpočinout, to je skvělá zpráva. A jestli máš pocit, že musíš, tak můžeš mít jeden ze dvou problémů. Neděláš dost a proto nevidíš důvod proč odpočívat. Na stejnou otázku jsem se ptal na střední škole…nic jsem nedělal.

Nebo děláš příliš mnoho. Ale schopnost odpočinout je  také výrazem víry. Věřím, že nezáleží všechno na mě, svět se nezboří, když si odpočinu. Neschopnost si odpočinout , nechat věci být je znakem toho, že si myslím, že jsem lepší než Bůh, ten si taky mohl na den odpočinout.

OTÁZKY K DISKUSI

• Jakým mám postoj k práci?
• Jsem jiný než ostatní? Když se na vás dívají spolupracovníci, zákazníci, klienti, pacienti, studenti, dodavatelé – vidí, že jste jiní?
• Pracujeme, jako že šéf se diva?
• Postoj k lidem, kteří pro mě pracují
• Nesete za ně odpovědnost?
• Využívat a nebo pracovat pro jejich dobro?
• Jak vypadá odpočinek
• Je vůbec nějaký? Je pravidelný?

ZÁVĚR

Představte si, že budete schopní porozumět 1/3 svého dne, jako bohoslužbě. Něčemu, co děláte pro Ježíše. Práce nebude místem, kde vyděláváte peníze, kde to musíte přežít, ale příležitostí sloužit Bohu. Nebudete muset čekat na to až práce skončí, abyste mohli něco dělat v církvi. Budete si potom moc odpočinout a odpočinek užít a ne čekat na to, až přijde nuceně. 

A proto, že jste to dočetli až na konec, tak si to můžete poslechnout na Majákovém webu

http://majakvsetin.cz/download/kazani/Bedich_Smola_-_Dobr_zprva_o_prci_a_odpoinku_-_6_5_2012.mp3