Není to úplně tak často, že bychom v církvi mluvili o práci. Zabýváme se
věcmi jako je modlitba, Duch svatý, někdy možná rodinou, ale dneska je před
námi důležitá otázka:
Na co je náboženství, které se nezabývá 1/3 našeho života? Tím, že
církev ztratila zájem o to, co se děje 1/3 života lidí, začala být nezajímavá
pro lidi
V práci by mělo být poznat, že jsem křesťan, protože křesťanství není
osobní víra. Často ale jsou to právě křesťané, kteří říkají, že vlastně neví,
co má jejich víra s prací společného. Říkají: “To je práce, tam to nejde, to je
business.” Na druhou stranu jsem mluvil s jedním přítelem, který mi popisoval
jednoho jejich zaměstnance, který se zabývá magií. Neví moc, co si o tom
myslet, protože tento člověk je velmi aktivní v prosazování svojí víry, je
totiž přesvědčený, že mu pomůže a také ostatním lidem. Jeho víra je nedílnou
součástí jeho práce a jeho života.
Druhá otázka je jestli je rozdíl mezi duchovní práci a normální. Někteří
extrémně duchovní lidé mi závidí moji práci. Říkají, že já můžu pracovat pro
Boha. Ale kdy se stalo, že jsme to rozdělili? Je to skutečně tak, že já mám
povolání od Boha a ostatní jenom chodí do práce, nebo vydělávají peníze?
Práce je také něco, na co si rádi ztěžujeme. Moc těžká, moc, málo peněz,
šéf je idiot, spolu pracovníci jsou idioti – když se bavím z takovým člověkem
mám tendenci říct – myslíš, že je možné, aby byli všichni kolem idioti…nebo je
jenom jeden? Práce přináší stres – pryč jsou doby, kdy jste si chodili do práce
odpočinout, že? Přináší svoje otázky o tom, co je správné a špatné.
Hlavní myšlenka:
Být křesťan znamená pracovat pro
jednoho šéfa, který nás zachránil a pracovat podle jeho pravidel.
BIBLE
EF 6:5 Služebníci, poslouchejte své pozemské pány s posvátnou
úctou, s upřímným srdcem, jako Krista.6 Neslužte naoko jako ti, kdo se
chtějí zalíbit lidem, ale jako Kristovi služebníci konejte Boží vůli celou
duší. 7 Služte s ochotnou myslí jako Pánu, a ne
lidem. 8 Vězte, že cokoli kdo učinil dobrého, za to dostane odplatu
od Pána, ať už byl otrok nebo svobodný. 9 Vy, páni, se k nim chovejte
také tak. Zanechte výhrůžek - víte přece, že jak oni, tak i vy máte Pána v
nebesích a ten nestraní nikomu.
Zaměstnanec jako otrok?
Má nám to vůbec co říct? Práce je těžká, přináší stres, zklamání,
pracujete moc a zaplatí vám málo, někdy nic, někdy vás využívají….nepřipadáte
si někdy jako otroci?
Ne naoko
Tento týden sem se bavil s jednou známou o tom, jak to vypadá u nich v
kanceláři, když je šéf pryč. Nikdo nic nedělá, nikdo potom nestíhá. Co se dá
dělat? – Facebook, email, věci do církve, naplánovat dovolenou, jinou práci.
A je to tak jednoduché. Hlavně, když děláte nějakou ne úplně záživnou
práci, že. Ale realita je, že každý má někdy hroznou práci, nebo každá práce je
někdy hrozná. Každý z nás musí dělat věci, které ho úplně nebaví. Někdy
nemůžete sehnat práci, ale víte, že potřebujete pracovat, tak vezmete něco, co
není ideální. Nebo máte omezené
možnosti – nemůžete si vybírat – umíte řemeslo a víte, že nic moc jinak dělat
nemůžete. Ale i ideální práce je někdy hrozná. Mám ideální práci, ale jsou
věci, které nerad dělám. Třeba vyplňování různých tabulek a vedení dokumentů.
Nebo psaní kázání, já rád kážu, ale nerad píšu. Pavel mluví k otrokům a žádná
práce není horší.
Dejte tomu všechno
Kdo z vás pracuje pořádně, když je s vámi šéf v jedné místnosti? Hrajete
karty na počítači, čtete zprávy, povídáte si a najednou přijde šéf a makáte.
Naučili jste se klávesové zkratky na přepínání obrazovek?
To říká Pavel, cokoliv
děláte, děláte pro Ježíše. On je váš šéf a s ním se blbě přepínají obrazovky Mytí
nádobí, přebalování, natírání, účetnictví, management, studium. Protože to neděláte
na prvním místě pro sebe, pro peníze, protože se někdo dívá, ale pro Ježíše.
Důvod je, že neexistuje podřadná práce. Když se podíváte do Bible, co
byla práce, kterou Bůh na začátku dělá? Co byla práce, kterou člověk dělal? Oba
dva se hrabali v hlíně. Ježíš byl tesař. Veškerá práce má smysl, veškerá práce
je povoláním od Boha. Moje práce je úplně stejná, jako práce každého z vás.
Zkuste se podívat, jestli se můžete ztotožnit s tím, co dělám. Vytvářím
dokumenty, vyučuji, posílám emaily, telefonuji, jezdím na služební cesty,
jezdím na školení, dělám porady, setkání se spolupracovníky, setkání s klienty,
setkání s potencionálními klienty, dokonce jsem jednou rekonstruoval byt. Máte
někdo podobnou práci?
Pavel říká, dělejte práci pro Ježíše, jakoukoliv, on je nakonec váš šéf.
Za 100 let budou všichni šéfové mrtví, jenom On ne. Záleží nejvíc na tom, co On
řekne na to, co a jak v životě děláte.
Jak se změní přístup k práci, když
tohle pochopíte?
Budeme dělat věci pořádně i tehdy, když se nikdo nedívá – ne jenom, když
hoří termín, nebo, když se někdo diva. Budeme dělat i věci, které se nám
nechtějí, nebudeme je odkládat. Práce nebude místo, kde si řeším osobní
problémy, ne že přijdete do práce, uvěříte kafe a zažnete řešit, co všechno je
špatně ve vašem životě.
Otázka je, kdo je váš šéf? Pro koho nakonec pracujete?
Zaměstnavatel jako otrokář?
A teď něco pro šéfy. Není to tak, že se na to díváte a vidíte, jak lidé
nepracují, když je nehlídáte, pomlouvají vás, jak jste hrozní, Někdy si prostě
připadáte jako otrokáři. Ale abychom byli féroví, asi se stává, že šéfové
využívají, zneužívají zaměstnance. Děláte přesčasy, nebo tolik, co nejde
stihnout. Jeho neschopnost, vaše chyba – šéf něco zapomene, ale hodí to na vás.
Něco vám slíbí a pak vám nezaplatí. Využívá toho, že má nad vámi moc, aby vás
využíval. Ví, že si nemůžete dovolit o práci přijít.
Jedna myšlenka pro šéfy je, že křesťanský šéf má před Bohem odpovědnost,
jak se chová k lidem, které zaměstnává. Nejste lepší, máte stejného šéfa. Chováš se k zaměstnancům,
tak že ty máš taky šéfa, který se pořád dívá?
Odpočinek
Pracujeme pro Ježíše a podle Jeho podmínek a jednou z nich je i odpočinek. Už od začátku jedním z těch
skvělých pravidel bylo 6 plus 1. Šest dní práce a jeden den odpočinku. A jestli
je to něco, co Bůh určil jako pravidlo fungování našeho života, měli bychom to
respektovat. A jestli ne, tak nás to dožene. Někdo řekl skvělou věc.
Buď si uděláte odpočinek dobrovolný, nebo vám Bůh udělá nedobrovolný.
A možná jste to sami zažili,
nebo znáte lidi, kteří to zažili. Makali, makali až se zhroutili – zdravotně,
psychicky, něco jiného v jejich životě se pokazilo, třeba rodina.
Kdy a co
Jedna z otázek, na kterou se lidé ptali je, kdy a co. Tedy, jestli neděle
je dnem, kdy musí mít volno a co můžou nebo nemůžou dělat. Jsou lidé, kteří musí
v neděli do práce. Jednoduchá odpověď by asi byla a často taky byla, ať si
najdou jinou práci. Zajímalo by mě, ale co bych měl dělat já, protože jestli
jste si nevšimli, já jsem dneska v práci. Jestli, ale máme odpočívat a Bůh dal
odpočinek a den odpočinku, jako něco, co má sloužit nám, potom nevidím problém,
proč by to nemohlo být jiný den.
Druhá otázka je, co můžu a nemůžu. Jak takový den má vypadat. Možná jste
to zažili, žádný sport, žádné vaření, nic. Je toto den odpočinku? Jestli
odpočinek je pro nás, tak pak záleží na každém z nás, jak odpočíváme. Co je pro
vás odpočinek? Může to být fotbal, já bych na fotbal nechodil, jenom, kdyby mě
starší přinutili. Sekání trávy,
zahrádkaření, procházky po horách….co já vím.
Ale den odpočinku, není jenom o odpočinku. Ve Starém zákoně čteme ještě
o jiném významu dne odpočinku a to je bohoslužba. Máme si připomínat to, že nás
Bůh zachránil, tak jako zachránil Izrael z otroctví v Egyptě. A proto je dnes
neděle pro naprostou většinu skvělým dnem odpočinku. Je to den, kdy můžeme
společně Boha uctívat a zároveň si odpočinout. Navíc v setkání s Bohem si můžeme
odpočinout ještě úplně jiným způsobem. Proto nestačí jenom se vyspat a okopat
kytky. Jde o hlubší odpočinek, o to si připomenout, kdo je Bůh a co pro nás
udělal.
Hlavní myšlenka:
Být křesťan znamená pracovat pro
jednoho šéfa, který nás zachránil a pracovat podle jeho pravidel.
DOBRÁ ZPRÁVA
Dobrá zpráva je pro každého z nás možností, jak to o čem jsme teď
mluvili, žít ve svém životě.
Všemocný šéf se stal nejpodřadnějším zaměstnancem, nechal po sobě šlapat,
pracoval pro idioty jako já, a pro svoje nepřátele, pro jejich dobro. Přestože
měl nárok na všechno, byl ochotný snést cokoliv a nechal se zabít, aby nás
osvobodil. A teď když mu věříme, máme všechno, co potřebujeme. Teď pracujete
pro něj
Můj šéf je idiot – já taky a přesto pro mě Ježíš zemřel, i když jsem
byl jeho nepřítel. Tak proč bych já nemohl pracovat pro někoho, takového? V tom
je moc toho, co Ježíš udělal, když tomu rozumím, když to naplňuje můj život,
jsem schopný žít jako On.
Ale ty nevíš, co dělám, mám hroznou
práci, navíc mi to nedává smysl.
Tady se mluví o otrocích, ti měli mnohem horší práci. Navíc, každá práce
je povoláním od Boha. A jaké jsou
jiné možnosti? Můžete vyškrtnout 1/3 svého života, nebo pracovat pro Ježíše. Může
to být stejné, jako když zpíváte, modlíte se, má to stejný smysl. Představte
si, že přijmete svoji práci, jako povolání od Boha a budete ji dělat pro něj.
Nehledě na to, co říkají všichni kolem.
Odpočinek
Často slýchám otázku, jestli skutečně musím odpočívat. Ale to je špatně
položená otázka. Je to stejně, jako se ptát, jestli musím vzít svoji ženu na večeři,
nebo si hrát se svými dětmi. Na to se nikdo neptá. Jsme rádi, že můžeme. A
stejné je to s odpočinkem. Můžeme si odpočinout, to je skvělá zpráva. A jestli
máš pocit, že musíš, tak můžeš mít jeden ze dvou problémů. Neděláš dost a proto
nevidíš důvod proč odpočívat. Na stejnou otázku jsem se ptal na střední škole…nic
jsem nedělal.
Nebo děláš příliš mnoho. Ale schopnost odpočinout je také výrazem víry. Věřím, že nezáleží
všechno na mě, svět se nezboří, když si odpočinu. Neschopnost si odpočinout ,
nechat věci být je znakem toho, že si myslím, že jsem lepší než Bůh, ten si
taky mohl na den odpočinout.
OTÁZKY K DISKUSI
- Jakým mám postoj k práci?
- Jsem jiný než ostatní? Když se na vás dívají spolupracovníci, zákazníci, klienti, pacienti, studenti, dodavatelé – vidí, že jste jiní?
- Pracujeme, jako že šéf se diva?
- Postoj k lidem, kteří pro mě pracují
- Nesete za ně odpovědnost?
- Využívat a nebo pracovat pro jejich dobro?
- Jak vypadá odpočinek
- Je vůbec nějaký? Je pravidelný?
ZÁVĚR
Představte si, že budete schopní porozumět 1/3 svého dne, jako
bohoslužbě. Něčemu, co děláte pro Ježíše. Práce nebude místem, kde vyděláváte
peníze, kde to musíte přežít, ale příležitostí sloužit Bohu. Nebudete muset
čekat na to až práce skončí, abyste mohli něco dělat v církvi. Budete si potom
moc odpočinout a odpočinek užít a ne čekat na to, až přijde nuceně.
A proto, že jste to dočetli až na konec, tak si to můžete poslechnout na Majákovém webu
http://majakvsetin.cz/download/kazani/Bedich_Smola_-_Dobr_zprva_o_prci_a_odpoinku_-_6_5_2012.mp3
Žádné komentáře:
Okomentovat