Dobrá zpráva o zákaznické círvki - Výročí Majáku.

ÚVOD

Dnes budeme pokračovat tam, kde jsme minule skončili. Slyšeli jste někdy o flexiteriánech? Vegetariáni, kteří jsou flexibilní. Většinou jsou vegetariáni. Jenom – v některých situacích – když jim někdo naservíruje maso  na návštěvě, když jsou na party, nebo kromě určitého druhu jídla – pizza, klobásy. Není to jenom čistě křesťanský problém.

Zákaznická kultura – něco v čem žijeme, ale co se zdá, že proniká mnohem hlouběji. Ne jenom tehdy, když něco kupujeme, ale take pohled na život a často pohled na duchovní život. Já jsem zákazník, já jsem pán, já mám právo vybírat, já mám právo na určitý servis, já jsem take spotřebitel u kterého všechno končí. Dnes o tom, jak to ovlivňuje církev a můj pohled v ní, moji úlohu v ní.

Proč o tom budeme mluvit?

Dnes slavíme 6 let. To je super. Na začátku bylo 15 lidí u Dana v obýváku, ale dnes je to něco úplně jiného  - 2 místa a mnohem víc lidí.  ALE…možná to vypadá jinak, než jste čekali.

Představte si, co se může jednoduše stat. 15 nadšenců začne církev. Dají tomu všechno, Jsou nadšení, mají skvělé plány, mají skvělou vizi, jak by to jednou mohlo vypadat. Věci se daří, věci se hýbou, jde to dopředu, sny se naplňují. Zabere to ale spoustu času, možná ne všichni jsou za chvíli tak úplně nadšení a zapálení jako na začátku. Čím déle jsme spolu vyplouvá na povrch, že jsme si to možná každý představovali trochu jinak. Změnilo se spousta věcí v životě, jiná práce, dětí přibylo, oženili jste se. Ale pořád je to super, pořád to jde dopředu, máte radost. Časem ale se můžete začít dívat kolem a říkat si: “už 6 let makám a jsou tu jinni, kteří zdaleka nedali tak moc, jako já, proč jsem to já, který by se měl tak moc obětovat?” Najednou klidně ty rozdíly, které na začátku byly malé a bezvýznamné, začnou být důležitější a důležitější – já jsem myslel, že až nás bude 50 založíme další sbor – zjistili jsme, že to není tak jednoduché, že přestože bychom chtěli, když je možnost se přestěhovat do Olomouce, není to tak jednoduché. Modlíme se za nové lidi a oni přišli, ale už nás není tak málo jako na začátku, už všechny neznám. Kdo se postará o mě, všechno se změnilo, máme děti, kdo se postará o ně, já mám taky problémy, kdo se postará o mě? Začneme mít požadavky na Maják, aby tak vypadal.

A najednou se jednoduše může stat, že místo toho, že se budeme držet toho, proč jste začali. Být rodinou misionářů, kteří jdou, aby získávali další pro Ježíše. Začneme se dívat sami na sebe, na to co potřebuju já, na to, co chci já…staneme se zákazníky. Začneme vyžadovat, aby mi někdo poskytoval servis.

Hlavní myšlenka

Když budeme očekávat, že Maják má sloužit na prvním místě mě a ne, že jsem součásti rodiny misionářů, kteří společně usilují o to naplnit Ježíšovo poslání, staneme se konzumní církví. 

BIBLE

Dnes si budeme povídat o známém příběhu o Jonášovi. Většina lidí zná část toho příběhu...tu s rybou.  Mnohem důležitější je o čem je. Bůh pošle Jonáše, aby šel do Ninive – nepřátelského města, aby jim pověděl, že už toho bylo dost. Jonáš to otočí a mízí na druhou stranu. Nakonec po incidentu s rybou dorazí do Ninive a poví jím, že se je Bůh chystá zničit. Oni se leknou a začnou se postit a modlit a měnit věci v životě. A Bůh zareaguje tak…jak se Jonáš bál….místo aby je zničil..tak jim odpoustí.

Jonáš 4:1  Jonáš se velice rozezlil a planul hněvem. 2  Modlil se k Hospodinu a řekl: "Ach, Hospodine, což jsem to neříkal, když jsem byl ještě ve své zemi? Proto jsem dal přednost útěku do Taršíše! Věděl jsem, že jsi Bůh milostivý a plný slitování, shovívavý a nesmírně milosrdný, že tě jímá lítost nad každým zlem. 3  Nyní, Hospodine, vezmi si prosím můj život. Lépe abych umřel, než abych žil." 4  Hospodin se však otázal: "Je dobře, že tak planeš?" 5  Jonáš totiž vyšel z města, usadil se na východ od něho a udělal si tam přístřešek. Seděl v jeho stínu, aby viděl, co se bude ve městě dít. 6  Hospodin Bůh nastrojil skočec, který vyrostl nad Jonášem, aby mu stínil hlavu a zbavil ho zloby. Jonáš měl ze skočce velikou radost. 7  Příštího dne za svítání nastrojil však Bůh červa, který skočec nahlodal, takže uschl. 8  Když pak vzešlo slunce, nastrojil Bůh žhavý východní vítr a slunce bodalo Jonáše do hlavy, až úplně zemdlel a přál si umřít. Řekl: "Lépe abych umřel, než abych žil." 9  Bůh se však Jonáše otázal: "Je dobře, že pro ten skočec tak planeš?" Odpověděl: "Je to dobře. Planu hněvem až k smrti

Jonáš si vyrazil na kopec nad město, s popcornem, aby se podíval na to, co bude…potopa? Oheň s nebe? Nepřátelé...nic. Jonáš se strašně naštve…naštve se, protože Bůh odpouští. Dneska ne takový problém….že?  Co teď? Tak ho Bůh chce něco naučit…udělá takový lehce praktický vtip. Vyroste mu kytka nad hlavou a dělá mu stín…pak umře…Jonáš je strašně naštvaný…znovu.

Co  když věci nedopadly, jak jsme čekali?

• Co když jsme čekali, že si udržíme dobré vztahy se všemi lidmi a najednou to slyším čím dál častěji…já už vůbec nemám čas si s nimi v neděli popovídat?
• Co když jsme čekali že mezi námi bude chodit víc přátel a oni nechodí?
• Co když jsem čekal, že se o mě bude někdo víc starat a on se nestará?
• Skupina - Nejsou kolem mě lidé, kteří by mi vyhovovali. Já potřebuji takové lidi...trchou srandovaní, ale vážní, starší, ne mladší, ženaté, ne svobodní...ti vůbec neví o čem je život. No a samozřejmě si musíme sednout.

Nebo…jak často nám záleží na malých věcech – ve srovnání s tím, co se děje kolem.

·     Můžeme začít řešit jestli začínat v 9, nebo v 9:30…problém je, že většina lidí ještě vůbec nevychází z domu…je to zřejmé, když vyrážíme v neděli na zámek...když byste se někoho na ulici zeptali kam jde…tak na 90% z, nebo do kostela.

Když se zaměříme na sebe začneme být nespokojeni Celá konzumní společnost stojí na tom, že zákazník je nespokojený.

• Koupím si nové auto a za chvíli je tu nový model, který je mnohem lepší než ten starý a reklama se postaví tak, že najednou začnu být nespokojený s tím, co mám a chci to nové.
• Počítače, telefony, stejná věc.
• Dovolená – vy jste ještě nebyli letos u moře? To skoro ani nejste lidi.

Stejné je to v církvi – jakmile začnu chodit do církve jako zákazník, nevyhnutelně začnu být nespokojený. Jenom prakticky – je nás 70, nebo 80 a každý chce něco jiného…jak byste to chtěli udělat?

Jak končí Jonášův příběh.

10  Hospodin řekl: "Tobě je líto skočce, s kterým jsi neměl žádnou práci, jemuž jsi nedal vzrůst; přes noc vyrostl, přes noc zašel. 11  A mně by nemělo být líto Ninive, toho velikého města, v němž je víc než sto dvacet tisíc lidí, kteří nedovedou rozeznat pravici od levice, a v němž je i tolik dobytka?"

Vůbec jsi nepochopil, proč jsi tady. To je výhra, že jsem nemusel zničit Ninive, ne prohra. Tebe zajímá kytka. Zajímá tě tvoje pohodlí víc, než 120 000 lidí. Jsi schopný být naštvaný na to, že je ti horko, ale nejsi schopný vidět, to, že jsi šel a kvůli tomu, co jsi udělal nezemře 120 000 lidí. Přátelé – jsme tady pro vás, vždycky chceme být. A kdyby jste měli pocit, že ne…dejte nám vědět, je pravděpodobné, že jsme si toho ani nevšimli. Jedna konkrétní věc pro nás – s kým budete dneska objedvat? S lidmi, které znáte, nebo s někým koho vůbec neznáte, kde to je nepohodlné , musíte se seznámit, ale můžete udělat něco pro něj?

Ve chvíli, kdy se začneme dívat sami na sebe, kdy začneme přemýšlet o tom, co já z toho mám, co mě to přináší, jak se co nejlépe postarat sami o sebe. Začne nám unikat realita, která je venku. Začne nám unikat to, že kolem nás žije 10 milionů lidí.  Pointa příběhu? Vidíš jak ti záleží na tom, aby šli věci po tvém, jak ti záleží na hloupostech a malých věcech? Jak jsi schopný se naštvat a hádat kvůli věcem, na kterých 99% lidí vůbec nezáleží? Nasměruj tuto energii na to, na čem skutečně záleží, je tady 10 milionů lidí…na co se budeš soustředit?

Na věci v církvi? Spousta lidí pomáhá – v podstatě všichni, připravovali jsme nějaké poděkování a vůbec jsme nevěděli, jak to udělat, jestli máme pozvat dopředu všechny...nebo jak?  To co se může stát, ale je, že všichni budeme hnojit kytku. Představte si Jonáše, jak sedí na kopci, čeká co bude a hnojí kytku, aby mu nezvadla.  Můžeme makat, pracovat, ale všechno jenom ve vnitř. Lidi na plný úvazek, kteří jezdí po církevních akcích, konferencích, pořádají semináře, nebo lidi, kteří dělají jedinou věc a ta je v církvi.

Ale priorita … to kam se Bůh diva… je mimo nás, je venku.  Ať jsme na plný úvazek, ať děláme jednu věc, ať je ta jedna věc pro lidi, kteří Ježíše neznají. Já vím, že je jednodušší dělat věci, které jsou na prvním místě pro nás – já si to můžu nejvíc ospravedlnit…

Možná si říkáte, že to nám nehrozí…snad ne…ale spíš je otázka, co můžeme udělat proto, aby se to skutečně nestalo?

CO S TÍM?

Ježíš jako lepší Jonáš – Jonáš není náš příklad. Příběh ukazuje na to, jaký je Bůh a jak to člověk nechápe. Několik set let po tom přišel Ježíš, který take šel za město, na kopec, ale ne aby se díval na show a zničení města, ale proto, aby ho od zničení zachránil. Ten, kterému, když Bůh řekl, aby šel zachránit nepřátele, neváhal a šel, vzdal se všeho i svého vlastního života. Toho následujeme, tomu věříme, ten nás zachránil a proto teď žijeme jako on.  To je řešení. Jednu věc musíte pochopit. Být křesťanem, nikdy nebude o vás. V křesťanství neexistuje zákaznické myšlení, církev nikdy nesmí přemýšlet o lidech, kteří do ní chodí, jako o zákaznících. Protože Ježíš, který nás zachránil, byl všechno jiné, než zákazník.

Osobní

Co lidé potřebují?

Služba				x
Duchovní disciplíny			x
Skupinky		x
Nedělní setkání	x
	Nekřesťané	Noví křesťané	Křesťané	Vedoucí

·        Co potřebují nekřesťané? To je pro mě velká otázka a budeme se to snažit vymyslet…takže se brzy můžete těšit třeba na Anglickou neděli. Ale to co je dál je zajímavé. Jestli jste tu jako hosté, chtěl bych vás pozvat, začněte chodit mezi nás. Nebo domluuvte se s někým a nechte si popovídat, čemu že to vlastně věříme.

·         Noví křesťané – potřebují, aby je někdo naučil, co mají dělat, jak mají žít a čemu věřit. Potřebujete to, víte to? Měli jsme spoustu mladých lidí, kteří uvěřili. Co rodiče, podporujete je v tom? Pomáháte jim v tom, aby to v životě měli? Můžete směřovat spoustu energie k tomu, aby děti měli dobré vzdělání, aby se naučili hrát na klavír, aby…ale ne aby poznával kdo je Bůh

·         Křesťané – lidé, kteří už věří dlouho. Osobní čtení Bible, modlitba, půst a další věci. Problém je, že se to spousta lidí nenaučí. Neustále čekají, že se o ně někdo bude starat. Tak moje otázka pro vás, kteří jste křesťané už delší dobu, naučili jste se to? Víte, jak číst Bibli, abyste z ní měli užitek? Víte jak se modlit? Víte jak žít s Bohem? Víte, jak povědět dalším o tom, kdo je Bůh a co udělal? Víte, co byste dělali, kdybychom to tady na 2 měsíce zavřeli?

     Poslední jsou vedoucí, ale to co je tím myšleno, je každý, který je už chvíli křesťan a žije s Bohem. Tito lidé potřebují sloužit. Pokud nezačnou sloužit, nezačnou dávat, místo aby přijímali…přestane je to bavit. Zažijí zklamání. Začnou si ztěžovat, že věci nejsou podle nich, že je to povrchní, že jim to nic nedává. Ale to je jasné…chtějí zůstat jenom konzumenty, zákazníky…a to vždycky přináší zklamání. Protože příklad pro život je Ježíš, ten, který se všeho vzdal, všechno dal, ale to že to udělal, přineslo ty nejúžasnější věci.

• Znamená to, že se díváte na to, koho můžete do církve přivést.
• Díváte se s čím a jak je potřeba pomoc.
• Díváte se kolem sebe tak, ne s kým bych si chtěl popovídat, ale kdo potřebuje, abych za ním šel?
• Je někdo, kdo toho má moc, komu bych mohl pomoc?
• Jak bych mohl pomoc s tím, aby to co děláme mohlo oslovit víc lidí, aby mohli poznat Ježíše?
• Na kterou skupinu můžu začít chodit, ne protože jsou tam lidí, kteří mi sedí, ale abych pomohl lidem, kteří tam jsou.

·         Tak kde stojíte a kam se potřebujete pohnout?

Maják

Co budeme jako Maják? Budeme skupinou konzumentů, kteří čekají ode mě a od pár dalších, že se postarají o mě a naše děti? Nebo budeme rodinou misionářů, kteří společně pracují na úkolu, který jim tady Ježíš nechal?  A jistě, jde to proti naší pohodlnosti, ale o tom to přece není…

Hlavní myšlenka

Když budeme očekávat, že Maják má sloužit na prvním místě mě a ne, že jsem součásti rodiny misionářů, kteří společně usilují o to naplnit Ježíšovo poslání, staneme se konzumní církví. 

ZÁVĚR

Je před námi další rok a pak spousta dalších. Věřím, že Bůh má připravené úžasné věci, jak na Vsetíně, v Olomouci…a na dalších místech. Co pro to uděláme? Necháme se strhnout tím, co je nám nejpohodlnější…začít se dívat na sebe, na to co bychom chtěli a jak bychom to chtěli a nebo se budeme dívat na Ježíše, na to co chce On a co dělá On. Podle toho také bude vypadat Maják. Buď se staneme neužitečná církev, která si hraje jenom na svém písečku, nebo budeme mít možnost vidět velké věci.